Barmská opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij se v neděli vydala na svou první cestu do Spojených států za více než dvě desítky let. Během 18denní návštěvy se setká s prezidentem USA Barackem Obamou a převezme také Medaili cti, která je nejvyšším americkým vojenským vyznamenáním.
Politička ji dostala v roce 2008. V té době však ještě byla v domácím vězení, a cenu tak nemohla převzít.
Kromě jiného je Su Ťij očekávána na prestižní Yaleově univerzitě a Harvardově univerzitě na východním pobřeží USA. Měla by také navštívit New York, kde žila v letech 1969 až 1971, kdy pracovala pro OSN.
Nositelku Nobelovy ceny míru však zřejmě čekají i otázky ohledně letošních etnických střetů v barmském přímořském Arakanském státu. Násilnosti mezi buddhistickými Arakanci a muslimskými Rohingy, kteří žijí v části tohoto státu, rozpoutaly zprávy o znásilnění a vraždě mladé buddhistické ženy.
Přibližně 90 lidí při násilnostech zemřelo a tisíce dalších musely opustit domovy. V Barmě je Rohingům upíráno občanství a jsou považováni za nelegální přistěhovalce.
Schwarzenberg předal Su Ťij Havlovu růži. Zesnulému prezidentovi splnil staré přání - čtěte ZDE
Po čtvrtstoletí za hranicemi. Barmská disidentka Su Ťij projíždí aplaudující Evropou - čtěte ZDE
Su Ťij se ke střetům příliš nevyjadřovala. V parlamentu, do kterého byla letos v dubnu zvolena, ale vyzvala k zákonům na ochranu práv etnických menšin.
Su Ťij byla v roce 2010 po zahájení barmské demokratizace propuštěna z domácího vězení. Ze země mohla poprvé po 24 letech vycestovat v květnu. Zřejmě nejznámější barmská politička tak letos absolvovala svou první zahraniční cestě po Evropě od roku 1988, kdy se z Británie vrátila do Barmy, aby se postarala o nemocnou matku.
V témže roce stanula v čele barmské opozice proti tehdejší vojenské vládě. Bez osobní svobody pak disidentka prožila více než 15 z následujících 22 let.
