"Mí drazí čínští spoluobčané, nijak mě netěší přinést vám tuto strašlivou zprávu. Na náš národ dopadla velká pohroma. Naše hrdost, naše důstojnost, ba dokonce samotná podstata naší národní duše je v sázce," hlásí v úvodníku čínský list South China Morning Post. Ne, nejde o geopolitickou záležitost nebo nějaké sporné ostrovy v Jihočínském moři. Je to mnohem horší, napsal internetový server Worldcrunch.

Francouzští hráči si odvezli domů tři hlavní ceny z Mahjong Open French Championship - mistrovství v mahjongu, které se v druhé polovině května konalo ve francouzském Toulouse. A co hůř, první Číňan skončil až na sedmém místě. Hra Mahjong pochází z Číny, vytvořil ji 500 let před Kristem Konfucius.

Mahjong

- hraje se s 136 kameny z bambusu, dřeva, kostí či plastu

 

- 108 z kamenů patří ke třem skupinám, dělí se na kolečka, bambusy a znaky. Ty mají ještě svoje vnitřní dělení

 

- úkolem hráče je získat kombinaci mahjong a získat co nejvyšší skóre. Kombinace mahjong se skládá ze čtyř sad a jednoho páru (liší se potřebným množstvím určitých stejných kamenů)

 

- hru hrají obvykle čtyři hráči

Zprávy o národním zahanbení se po čínském mikroblogovém serveru Weibo rozšířily jako požár. Zvláště pak vtipné komentáře na adresu národní ostudy se dočkaly desetitisíců sdílení. "Nemůžeme přece nechat cizí ďábly, aby nás porazili," stálo v jednom z komentářů.

Turnaje se zúčastnilo celkem 108 hráčů z devíti zemí - kromě Číny a hostitelské Francie také z Ruska, Rakouska, Španělska, Německa, Itálie, Dánska a Nizozemska. Z Číny jich bylo 13. Nejstarším hráčem byl osmdesátiletý Francouz a nejmladším čtrnáctiletý francouzský středoškolák.

Podle čínského profesora sociologie Čou Siao-čenga je ale každá kritika nelogická. "Jen proto, že jste tu hru vytvořili, ještě nemusíte být nejlepším hráčem. A krom toho, v každém sportu se nejen vyhrává, ale i prohrává," dodal.

Mahjong měl vždycky v čínské společnosti kontroverzní pověst. Ti, kdo mu holdují, tuto dávnou hru nadšeně nazývají "ztělesněním čínské kultury", zatímco jiní na ni pohlížejí jako na zábavu zahálčivých lidí. A moralisté ji spojují dokonce s gamblerstvím.

Koneckonců tohle také může být důvod, proč čínští hráči prohráli, míní Čao Ťi-šeng z katedry sportu univerzity v Pekingu. "Kdokoli, kdo by se pokusil v Číně excelovat v mahjongu, bude přinejmenším částí obyvatel považován za flákače," řekl s tím, že tato skutečnost komplikuje i snahy vytvořit profesionální mahjongový tým.

 

"Je to národní hanba," dodal list South China Morning Post. "Jak jsme tam mohli poslat takové břídily, kteří jednoznačně nejsou schopní hrát naši úžasnou národní hru? Každý Číňan by měl být schopen vyhrát, i kdyby hrál proti cizincům v polospánku. Skupina hongkongských žen v domácnosti by je měla smést i se zavřenýma očima," napsal list, který míní, že je nejvyšší čas, aby čínská vláda "obnovila národní slávu této hry". Proto by se také měla povinně učit v čínských školách, uzavírá.