Američané našli v Afghánistánu nečekaného spojence v boji proti pěstování máku, z něhož se získává opium. Je účinnější než vojenské operace či ničení polí - mráz.
Afghánistán je opiovým rájem. Z této země pochází 93 procent jeho světové produkce. Čekalo se, že letos bude úroda máku ještě větší než kdy předtím. Silné mrazy však podle odhadů mohly zničit místy až polovinu rostlin.
Od pádu Tálibánu na konci roku 2001 produkce opia v Afghánistánu stoupala, letošní zima by však tento trend mohla alespoň dočasně zvrátit.
Miliardový průmysl
Jak na to reagují běžní afghánští zemědělci, kteří tvoří nejnižší článek světového obchodu s heroinem? Podle Financial Times se například uchylují k setí pšenice, protože ji nyní mohou prodat za lepší ceny než dřív. Afgháncům by poněkud paradoxně mohlo pomoci to, že ceny obilovin globálně stoupají.
"Máme informace, že mnoho farmářů spoléhá na to, že ceny obilí jsou tak vysoké a že na pšenici mohou vydělat," prohlásil Andrew MacKay, jenž donedávna velel britským silám v provincii Hílmand, baště islamistů. Ti často získávají významnou část svých prostředků právě z obchodu s opiem.
Pěstování máku se od roku 2001, kdy Afghánistánu vládl ještě fundamentalistický Tálibán a kdy zde tato rostlina pokrývala pouze 8000 hektarů půdy, rozšířilo až na loňských 193 tisíc hektarů.
"Žádná jiná země na světě nikdy neměla tak obrovské množství zemědělské půdy využívané pro nelegální aktivity, naposledy to byla Čína před sto lety," uvedl loni Úřad OSN pro drogy a kriminalitu.
Celý průmysl kolem produkce opia přitom v Afghánistánu dosahuje hodnoty dvou miliard dolarů. To je skoro polovina afghánského HDP.
Zmíněný bývalý britský velitel Andrew MacKay ale přiznává, že snaha mnoha afghánských farmářů o pěstování pšenice místo máku může mít i jinou souvislost. Ceny opia po loňské rekordní úrodě máku (ta byla o 34 procent vyšší než předloni) klesly.
Podle OSN se ceny opia snižují již několik let. Například v roce 2006 byly nejnižší ceny za kilogram opia 125 dolarů, loni to však bylo jen 91. Ani nyní, po malé úrodě, by však nemusely jít ceny opia nijak dramaticky nahoru.
Naděje jménem pšenice
Jeden západní představitel v Kábulu, který si nepřál být jmenován, řekl deníku The Financial Times: "Mezinárodní společenství chce věřit, že cena pšenice magicky vyřeší problém s mákem."
David Belgrove, šéf protinarkotického oddělení britského velvyslanectví v Kábulu, tvrdí, že celý problém má dvě stránky.
"Když budou ceny obilí dlouhou dobu vysoké, může to farmáře vést k tomu, aby se přeorientovali na pšenici," říká. Na druhou stranu zase globálně rostoucí ceny základních potravin mohou zemědělce nutit k tomu, aby peníze na jejich zakoupení získali právě pěstováním máku.
Mohou se přitom spolehnout na to, že obchodníci s opiem jim poskytnou půjčku na nákup semen máku a pro úrodu si přijedou až k nim. Farmáři ji tak nemusejí nikam pracně dovážet.
Centrum pro mezinárodní spolupráci v New Yorku ovšem nedávno upozornilo, že americká a britská snaha vymýtit z Afghánistánu pěstování máku, často hlavního zdroje příjmů tamních chudých lidí, je velmi kontraproduktivní.
"Když dojde k ničení polí, a lidé nemají jiné ekonomické možnosti, začnou si myslet, že cizinci v Afghánistánu sledují jen své vlastní zájmy a zemi nepomáhají," říká Barnet Rubin, spoluautor studie zmíněného centra.
Ta tvrdí, že ještě předtím, než Afghánci přijdou o možnost pěstování máku, je nutné jim nabídnou alternativní zdroj obživy. Afghánská vláda sice již dříve vytvořila "policii pro vymýcení opia", její existence se ale v reálném životě příliš neprojevila. Spíš podpořila korupční prostředí.
Metody policistů popsal agentuře Reuters jeden z farmářů z Hílmándu: "Mé pole zničili. Ale jen proto, že jsem neměl peníze, abych je podplatil jako ostatní."
