Izraelská armáda označila za oprávněný zásah svého námořnictva proti flotile s humanitární pomocí pro pásmo Gazy, při němž bylo koncem května zabito devět tureckých aktivistů. Uznala sice "chyby", jichž se námořnictvo dopustilo při plánování a provedení akce, označila je ale spíš za omyly, než zanedbání nebo selhání.

Závěry interního armádního vyšetřování sdělil v pondělí novinářům generál v záloze Giora Ejland, který vojenský vyšetřovací výbor vedl.

"Byly učiněny chyby v rozhodovacím procesu, a to i na relativně vysokém velitelském stupni, které přispěly k výsledku odlišnému od toho, který jsme si přáli," citovala Ejlanda agentura AFP.

Ze stostránkové zprávy vyšetřovacího výboru byly zveřejněny jen výňatky. Není proto známo, zda výbor vyzval k disciplinárním krokům proti některým důstojníkům nebo vojákům, napsala agentura DPA. Podle serveru izraelského listu Haarec nevyzývá vyšetřovací zpráva k postihu konkrétních armádních činitelů.

Ve zprávě se podle Haarecu zároveň konstatuje, že námořnictvo nemělo žádné prostředky k zastavení lodi na moři, aniž by ji ohrozilo. "Žádná země světa nemá možnost zastavit loď plující na moři nenásilně," prohlásil Ejland. Ocenil zároveň některé aspekty operace, zejména rychlost evakuace zraněných.

Vyšetřovací výbor se tak postavil za rozhodnutí provést přepadovou operaci. Dospěl ovšem k závěru, že námořnictvo dostatečně nezvážilo možnost, že elitní přepadový oddíl narazí při akci na násilný odpor. Za chybu označil také vypracování jediného scénáře zásahu bez alternativ a podcenění míry bojovnosti propalestinských aktivistů.

Ve zprávě je námořnictvo také kritizováno za nedostatečnou spolupráci se zpravodajskou službou Mossad při shromažďování informací před připlutím flotily i při schvalování zásahu.

V rámci humanitární flotily plulo k pásmu šest lodí a zásah se odehrál na největší z nich, plavidle Mavi Marmara. Bylo na něm asi 700 aktivistů a někteří z nich první vojáky přivítali holemi a noži. Zabito bylo devět aktivistů, dalších 45 izraelští vojáci - podle armády v sebeobraně - zčásti těžce zranili.

Charita, či spojenec teroristů? Aktivistům jde především o vliv - čtěte ZDE

Turci mluví o státní vraždě a pirátství. Izrael: To nebyla humanitární mise - čtěte ZDE

Izrael se po zásahu dostal pod mezinárodní tlak a zmírnil pozemní blokádu pásma Gazy. Odmítl ale mezinárodní nezávislé vyšetření. Místo toho ustavil pětičlennou komisi vedenou bývalým izraelským soudcem Jacobem Turkelem, která se poprvé sešla koncem června. Tato skupina, v níž jsou i dva zahraniční pozorovatelé, posuzuje oprávněnost zásahu z hlediska mezinárodního práva.

Nejvyšší soud v pondělí ale oznámil, že začal jednat o petici, která vyzývá k rozšíření pravomocí této komise. Pokud žadateli vyhoví, pak bude moci Turkel předvolat nejen nejvyšší politiky, jak oznámil hned na začátku, ale také důstojníky, kteří o zásahu rozhodovali.

Kancelář předsedy vlády oznámila, že souhlasí s rozšířením pravomocí Turkelovy komise, ale je proti vyslýchání vojáků, kteří se zásahu účastnili.