Vláda v Libanonu, kde byly zastoupeny všechny tři náboženské komunity, vydržela sotva jeden rok. Jejímu středečnímu pádu dává symbolický význam okolnost, že ministři za radikálně muslimský Hizballáh složili své funkce právě v době, kdy premiér Saád Harírí jednal v Bílém domě s Barackem Obamou.

Záminkou k demisi se stala neochota Harírího vyhovět požadavkům Hizballáhu a ukončit spolupráci Libanonu se zvláštním tribunálem, který hledá viníky atentátu na Saádova otce Rafíka Harírího z roku 2005. Hizballáh ukončení spolupráce s mezinárodním tribunálem požadoval, protože se obával, že mezi viníky atentátu budou v nejbližší době jmenováni právě čelní členové této radikální šíitské strany.

Podle Ahmada Asada, předáka strany Libanonská volba, to byla "přímo Sýrie, která dala Hizballáhu zelenou". Pád vlády má být první etapou plánu, jehož cílem je ukázat, kdo drží v Libanonu moc. Hizballáh se o něco podobného pokusil již před dvěma lety, kdy se jeho ozbrojené milice pokusily ovládnout Bejrút a kdy si pouliční nepokoje vyžádaly na 90 mrtvých. Tehdy strana radikálních šíitů neuspěla.

Zásah zvenčí?

Rozpad křehké vládní koalice složené ze šíitů, sunnitů a křesťanů vyvolal velké obavy z návratu sektářského násilí, které dlouho ničilo Libanon.

Možným řešením krize se proto zabývali americký prezident Barack Obama, jeho ministryně zahraničí Hillary Clintonová, saúdský král Abdalláh a také francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Nadále úřadující premiér Saád Harírí neměl prakticky jinou možnost než požadavky Hizballáhu odmítnout. Pokud by ustoupil, oslabil by svou již tak ohroženou pozici ve vlastním táboře. Navíc by se zneuctil před rodinou, protože by nepřímo ohrozil soud s vrahy svého otce.

Pád vlády může mít významný dopad nejen na Libanon samotný, ale i na jeho nejbližší okolí.

"Může mít za následek nejen politickou nestabilitu, ale dokonce i reálnou hrozbu, že do libanonských záležitostí zasáhne někdo zvnějšku silou," odhaduje odborník na Blízký východ Kristian Ulrichsen z London School of Economics. Ten je přesvědčen, že konflikt by se stal nevyhnutelným, pokud by nabyl vrchu Hizballáh, který má podporu jak Íránu, tak Sýrie.