Čína se bojí, že bouře z arabského světa se přesune i k ní

Pekingský komunistický deník The Beijing Daily v sobotu ostře napadl protestní hnutí na Blízkém východě a odmítl možnost, že by se něco podobného mohlo stát v Číně. Kritika přichází v úvodní den výročního zasedání čínského parlamentu, které je v zemi klíčovou politickou událostí roku. Zároveň Čína oznámila zvýšení rozpočtu na policii a pořádkové síly, které nemá v historii země obdobu a údajně poprvé přesáhnou i výdaje na armádu.

List The Beijing Daily, který vydává pekingská organizace Komunistické strany Číny, napsal, že protestní hnutí na Blízkém východě nepřineslo občanům jednotlivých zemí nic než chaos a bídu. Protesty jsou prý řízeny malou skupinou lidí, kteří k organizování nezákonných shromáždění používají internet.

Podle agentury AP čínští cenzoři velmi pečlivě formují místní zpravodajství z nepokojů na Blízkém východě, aby odradili čínské občany od toho, aby se jimi případně inspirovali. Státní média zdůrazňují negativní dopad protestů na společnost a ekonomiky jednotlivých zemí a maximální prostor věnují hlasům čínských dělníků, kteří se vrátili z Libye a z dalších zemí a kteří podporují státní propagandu.

Zvýšení výdajů na bezpečnost

Čínští občané podle The Beijing Daily chtějí politickou stabilitu, ekonomický rozvoj a příznivou vládní politiku. Ale občané si musí být vědomi i hrozeb lidí s postranními úmysly, kteří chtějí zneužít k vyvolání nepokojů problémy, které Čína má, zdůraznil deník.

Ve světle varování před nepokoji inspirovanými vývojem v zahraničí vládnoucí komunistická strana rovněž oznámila, že rozpočtové výdaje na policii, státní bezpečnost, ozbrojené občanské milice, soudy a vězeňství letos vzrostou o 13,8 procenta a budou činit v přepočtu přes 1,6 bilionu korun.

Naproti tomu výdaje na armádu mají vzrůst o 12,7 procenta na zhruba 1,58 bilionu korun. "Je to poprvé, co bylo veřejně oznámeno, že výdaje na vnitřní bezpečnost přesáhnou výdaje na armádu," říká Sie Jüe, politolog z univerzity v Šanghaji.

Ve strachu není Čína sama

Obav z nárůstu či přelití nepokojů mají ovšem i další státy. Například Saúdské ministerstvo vnitra v sobotu zakázalo všechny demonstrace a pochody a pohrozilo, že proti narušitelům veřejného pořádku použije všech mocenských prostředků. Podle agentury Reuters se tak stalo po menších protestech menšinových šíitů ve východní části země bohaté na ropu.

Bezpečnostní síly použijí všechny prostředky, aby zabránily porušování veřejného pořádku, uvedlo ministerstvo vnitra v prohlášení, které odvysílala státní televize.

Menšinoví šíité při protestech v minulých týdnech hlavně požadovali, aby byli propuštěni lidé, kteří jsou dlouhou dobu vězněni bez soudu.

Šíité v Saúdské Arábii žijí hlavně na východě země, kde jsou obrovské zásoby ropy a které je blízko k Bahrajnu, kde tamní většinoví šíité už týdny demonstrují proti svým sunnitským vládcům. Saúdští šíité si navíc stěžují, že nemohou získat dobře placená místa ve státní správě, jakož i těžit z nejrůznějších výhod jako ostatní občané.

V Ománu rovněž na Arabském poloostrově v sobotu tamní vládce sultán Kábus bin Saíd bin Tajmúr Saíd oznámil, že po demonstracích proti rozsáhlé korupci v této malé zemi Perského zálivu vyhodil z vlády dva ministry.