Ministři zahraničí Evropské unie zpřísnili sankce vůči Íránu kvůli jeho kontroverznímu jadernému programu. Tvrdší budou i unijní opatření vůči Sýrii, kde vládnoucí režim pokračuje v represích proti opozici.

V obou případech se rozšíří počet lidí a společností, které figurují na seznamu osob a firem, které mají zmrazená aktiva v EU a kteří nemohou na unijní území cestovat.

V případě Íránu se ale unie zatím nedohodla na dalších ekonomických sankcích, které rovněž zvažovala. Šlo o opatření namířená na tamní finanční či energetický sektor. Konkrétně se zvažovalo i embargo na dovoz íránské ropy, přičemž zastánci tohoto kroku argumentují tím, že by to snížilo objem peněz, které má režim k dispozici na vývoj jaderných zbraní.

O těchto sankcích a jejich případném zavedení se ještě bude jednat. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé podotkl, že EU by v případě zavedení embarga spolupracovala s partnery na tom, jak výpadek kompenzovat. "Přerušení dodávek z Íránu by mohlo být kompenzováno produkcí v jiných zemích," řekl.

"Víme všichni, že něco musíme udělat," připustil český ministr Karel Schwarzenberg. Poukázal ale na to, že najít takové sankce, které by neuškodily některým státům EU, ale měly dopad na Teherán, je složité.

"I při těch sankcích si člověk musí vždy domyslet, co to má za výsledky. Člověk nikdy nemá vyhrožovat s něčím, co není schopný potom dotáhnout do konce," dodal.

EU se nicméně alespoň rozhodla na seznam přidat 143 subjektů a 37 lidí. Jde mimo jiné o osoby či firmy, které se nějakým způsobem podílejí na íránském jaderném programu.

Západ se obává, že Teherán usiluje o vývoj jaderné zbraně. Obavy zesílily po nedávném zveřejnění zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Ta uvedla, že má důkazy, podle nichž Írán provádí výzkum a testuje postupy, které mu mohou pomoci vyvinout jaderné zbraně. Írán to odmítá s tím, že jeho jaderný program má čistě civilní charakter.

Schwarzenberg: Írán se vyřadil sám

Po vyvíjení většího ekonomického tlaku, například pomocí izolace tamního finančního sektoru, volal před jednáním například britský ministr zahraničí William Hague. "Doufám, že se dnes dohodneme na dalších opatřeních, která zesílí ekonomický tlak na Írán," řekl při příjezdu. Právě velvyslanectví jeho země v úterý v Teheránu napadl dav rozbouřených demonstrantů, což vyvolalo tvrdou diplomatickou kritiku.

Schwarzenberg podotkl, že ministři tento útok velmi důrazně odsoudili. "Po pravdě řečeno Írán se tím sám vyřadil ze společnosti civilizovaných zemí, protože od pradávna, už před tisíci lety, nebylo dovoleno útočit na velvyslance. To je opravdu událost, která je velmi smutná," dodal.

V případě Sýrie, kde při represích přišlo o život přes 4000 lidí, na seznam přibude dalších 11 firem a 12 lidí. Také americké ministerstvo financí dnes podle agentury Reuters uvalilo sankce na další dvě společnosti a dvě osoby napojené na režim syrského prezidenta Bašára Asada.