Za židovskou čtvrtí jeruzalémského Starého města, zdobenou truhlíky květin a vlajkami Izraele, a za poutní ulicí Via Dolorosa se 13 členů jedné muslimské rodiny dělí o vlhkou, 23 metrů čtverečních velkou místnost s jedním oknem.
Muslimská čtvrť Starého města je totiž dalece nejzalidněnější oblastí v Jeruzalémě, píše americký deník Los Angeles Times.
Rodina se naučila vykonávat všechny činnosti na směny, včetně používání koupelny, jedení, studování i spaní. Kromě dvou úzkých lehátek není v místnosti žádný nábytek, takže je pro rodinu snadnější se v noci poskládat na přikrývky na podlaze. "Nejste nikdy ani na moment sami," říká správce domu.
Poháněna vybudováním zdi, která odděluje Izrael od autonomního palestinského západního břehu Jordánu, a návalem Arabů vracejících se do východního Jeruzaléma, populační exploze z muslimské čtvrti činí jeden velký slum, tvrdí místní obyvatelé.
Tisíce Arabů narozených v Jeruzalémě, kteří z něj uprchli na Západní břeh za lepším živobytím, se vrátily od té doby, co jim město začalo vypovídat trvalý pobyt. Ten s sebou nese značné zdravotnické a sociální výhody. Další se prostě jen chtějí vyhnout každodennímu čekání na kontrolních stanovištích u zdi.
Přelidnění je vedlejším efektem větší demografické bitvy mezi Židy a Palestinci o ovládnutí Jeruzaléma, který obě strany považují za své právoplatné hlavní město.
Izrael připravil svůj lid na válku s Íránem. Teď testuje varovný systém přes SMS zprávy - čtěte ZDE
Největší nelegální židovská osada se stěhuje. Na její místo přijde izraelská armáda - čtěte ZDE
Kritici říkají, že se Izrael snaží udělat Arabům život ve městě nesnesitelným a vyhnat je. Izraelská správa naopak tvrdí, že se zde snaží podmínky zlepšovat. Nikdo prý Araby k návratu nenutí, dávat jim však výhody, když žijí na západním břehu Jordánu, by prý ale vláda neměla.
Populace se zde za posledních 30 let zdvojnásobila. "Musí to být nejzalidněnější oblast na Blízkém východě," říká Israel Kimhi, ředitel plánování z Jeruzalémského institutu pro izraelská studia. "Pokud chcete zmizet a být anonymní, tohle je správné místo. Nikdo vás nenajde."
Rodiny, které se sem vracejí, si budují domovy ze starých kůlen, sklepů, teras, prázdných cisteren a vyklizených obchodů. Ohrazují balkony, zakrývají střechy, stavějí podkroví a rozšiřují zdi dále do ulic a dvorů, aby získaly více místa. Všude jsou improvizované materiály.
Rychlý nárůst populace prý nepřispívá ani obchodu, stěžují si prodejci, protože většina obyvatel je chudá. Lidé, kteří přijížděli nakupovat z venkova, nepřicházejí kvůli izraelské zdi.
"Více lidí? Ano. Více peněz? Ne," říká místní řezník Ajmán Badríja. Ukazuje na zavřené výlohy obchodů přes ulici. "Podívejte tam. Pět obchodů. Všechny zavřené, protože tu už nikdo nenakupuje."
Mezi lidmi navíc začíná docházet ke stále více sporům. "Příliv lidí mění charakter (čtvrti)," tvrdí místní manažer imigrantského centra Jásir Kús. "Když jsem vyrůstal, znal jsem každého v muslimské čtvrti. Teď neznám své sousedy."
Svatba ultraortodoxních Židů
Svatba ultraortodoxních Židů
