Lékaři propašovali Češku do Sýrie. Jela jsem mezi krabicemi a kufry s léky, říká

V první polovině září jste jela do Sýrie. Proč jste se vydala do "válečné zóny"?

Jela jsem ověřit možnost, jak se dostat se do Sýrie a vůbec prozkoumat situaci na syrsko-tureckých hranicích. Jela jsem se podívat právě do Turecka, protože na téhle straně hranic pracuje málo nevládních organizací, přestože se ty hranice zdají nejprostupnější a příhraniční zóna je relativně bezpečná.

Sýrie ale uzavřela hranice. Zdá se, že se do země Evropan dostat ani nemůže.

Ano, Sýrie je teď oficiálně zavřená pro kohokoli kromě Syřanů. Jsou tři cesty. Já jsem se tam nejdřív zkoušela dostat legální cestou, takže přes přechod, kde se prokazujete normálně pasem. Tam mi ale celníci řekli, že to není možné, že by měli problém.

Říkala jste ale, že se hranice zdá relativně prostupná. Jaké další cesty tedy z Turecka do Sýrie vedou?

Další možností, už ilegální, je přechod přes takzvané policejní checkpointy turecké hraniční policie. Tamtudy přechází uprchlíci bez cestovních pasů, tam je propouští a přebírají do uprchlických táborů. Tam se dá projít, prezentujete se kartičkou nevládní organizace a pasem. Tam i doktoři, se kterými spolupracujeme, zásobují čekající uprchlíky. To je druhá možnost, ale protože tam bylo napětí, tak už ani tam nepouštěli. Poslední možností je potom přecházet v noci, což dělají lidi, kteří se nechtějí střetnout s žádnou autoritou - většinou jde o "nepřátele režimu". Ti potom v noci přebíhají hraniční čáru, ale patroluje tam policie, takže to není nejbezpečnější...

Kterou cestu jste tedy zvolila?

My jsme se nakonec s lékaři rozhodli, že mě převezou v jejich autě, kterým zásobují oblasti léky. Policisté je znají, převozy tolerují a auta moc nekontrolují. Takže jsem se schovala mezi krabice a kufry s léky. Cestou zpátky to bylo horší. Hranice zavírali v pět večer, což jsme nestihli. Takže jsem cestou zpátky šla s převaděči...

Zní to hodně dobrodružně. Jaké při přechodu syrsko-turecké hranice hrozí nebezpečí?

Nejhorší je turecká policie. A to jsem si říkala: ti mě přece nezastřelí.