Írán nyní čelí přísným ekonomickým sankcím USA a dalších západních států. Evropská unie má v pondělí své protiíránské sankce dále zpřísnit. Írán se potýká s vysokou inflací a prudkým pádem své měny.

Podle agentury Reuters se tak Írán zřejmě snaží dát najevo ochotu k ústupkům, aby bylo možné obnovit zablokovaná jednání o jeho jaderném programu.

Jaderné rozhovory, které s Íránem vedou stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo, jsou zablokovány od dubna. Írán při nich odmítl ustoupit od obohacování uranu, což je technologie, která ho může dovést až k výrobě atomové bomby. Írán ale popírá, že o něco takového usiluje.

Před dvěma lety Íránci zvýšili obohacování uranu až na 20 procent, což je úroveň potřebná pro výzkumný reaktor v Teheránu. Tamní středisko se zabývá výzkumem v jaderné fyzice, elektronice, jaderné chemii, radiobiologii a v jaderném inženýrství.

Írán v minulých kolech mezinárodních rozhovorů odmítl nabídku, že pokud vydá do úschovy uran, který až dosud obohatil, dostane pro teheránský reaktor palivo z ciziny.

 

Íránský ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí ovšem tento týden pro německý časopis Der Spiegel řekl, že je Írán připraven dobrovolně omezit obohacování výměnou za to, že svět uzná jeho právo na tuto technologii a zajistí dodávky jaderného paliva.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii má Írán zřejmě 90 kilogramů uranu obohaceného na 20 procent. Pro další obohacování na úroveň potřebnou k výrobě zbraně je ho zapotřebí 200 až 250 kilogramů. Izrael odhaduje, že Íránci jsou schopni mít do léta 2013 dostatek obohaceného uranu k výrobě první bomby.