Více než tři tisíce rozzuřených muslimů v sobotu vypálily kolem 170 domů patřících křesťanům ve východopákistánském městě Láhaur. V centru sporu je obvinění osmadvacetiletého pákistánského křesťana Savána Masího z rouhačství, jak napsala agentura AFP. Masí se údajně hanlivě vyjadřoval o prorokovi Mohamedovi. Policie už zatkla pro podezření ze žhářství na sto padesát lidí a po dalších pátrá.
Přesný počet vypálených domů zatím není znám. Všechny stály v křesťanské čtvrti známé jako Josefova kolonie a patřily rodinám ze střední či nižší vrstvy menšinové křesťanské komunity. Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí a premiér Rádža Parvíz Ašraf nařídili okamžité prošetření útoku.
Policie Masíha, který pracuje jako sanitář, zadržela v pátek. Nešťastné poznámky hanobící proroka Mohameda se měl dopustit ve středu a na policii ho udal jeho přítel, který se živí jako holič. V pátek ráno před Masíhův dům dorazil dav rozzobených lidí z místní mešity. Policie ho následně vzala do vazby.
Po jeho zatčení křesťané uprchli ze čtvrti ve strachu z odvety muslimů. Rouhání je totiž v Pákistánu zločin, který se trestá i smrtí. V případě urážek směřovaných k Mohamedovi, jako v tomto případě, často berou pobouření obyvatelé mstu do vlastních rukou.
Protestující se v Josefově kolonii začali shromažďovat v sobotu ráno a později se pustili do zapalování domů a dalšího majetku včetně nábytku, nádobí, motorových rikš, kol i motocyklů patřících křesťanům.
"Malé domky tvořené obvykle jen jednou nebo dvěma místnostmi pohltila oblaka dýmu. Ze spousty z nich zbyly jen ohořelé skořápky," uvedl reportér AFP, který se dostal na místo incidentu. Nikdo z křesťanů nebyl zraněn, k úrazu přišly dvě desítky policistů, když je zasáhly kameny, které házel muslimský dav. Ten nakonec policisté s obušky rozehnali.
Policie uvedla, že protestující spálili 25 domů, ale podle doktora Ahmada Rázy, který v oblasti Láhauru řídí záchranné operace, bylo vypálených domů podstatně více než 100. "Nejméně 160 domů, 18 obchodů a dva malé kostelíky shořely," řekl Ráza AFP. Číslo potvrdila také nezávislá Pákistánská komise pro lidská práva.
"Žili tam chudí lidé, ztratili všechno, co měli. Kam mohou jít teď?" komentoval situaci biskup křesťanské komunity Akram Gill.
Přitom není jasné, jeslti se křesťan Masíh rouhání opravdu dopustil. Biskup Gill uvedl, že incident nebyl spojený s rouháním, ale s prostou nenávistí mezi dvěma muži. Podle jeho verze si po propité noci jeden muslim vymyslel příběh o Masíhově rouhání a křesťanská komunita ho předala do rukou policie, která přišla případ vyšetřovat. Zda je tato verze pravdivá, ukáže až další vyšetřování.
Provinční ministr spravedlnosti Rana Sanaulláh varoval, že vláda neušetří nikoho, kdo byl do žhářství zapojen. "Tito lidé spáchali vážný zločin, neexistuje morální, právní ani náboženský podklad pro spáchání podobného činu," řekl soukromé televizní stanici Express News.
Do jaké míry se ale jeho slova naplní, zůstává otázkou. Rouhačství je v Pákistánu nesmírně citlivou záležitostí. Muslimové tvoří 97 procent obyvatel a obvinění z urážky islámu či proroka Mohameda může vyvolat násilné výbuchy hněvu, i když se neprokáže. Násilí se pak obrací i proti oficiálním činitelům, kteří chtějí stíhat účastníky pomsty nebo usilují o změnu pákistánského zákona o rouhání.
