Hned v prvním kole íránských prezidentských voleb vyhrál proreformní duchovní Hasan Rúhání. Získal 50,68 procenta hlasů. Svůj úspěch označil za "vítězství umírněnosti nad extremismem". Na druhém místě skončil se značným odstupem starosta Teheránu Mohammad Báker Kálíbáf. 

Podle agentury AP velká vlna podpory Rúhánímu zvrátila vývoj volebního klání, které se zdálo být pevně v rukou vládnoucích konzervativních duchovních. Nicméně náboženskému vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu, který je v zemi nejvyšší autoritou, zřejmě nedělá těžkou hlavu, kdo zvítězí. "Hlasování pro kteréhokoli z kandidátů je hlasováním pro islámskou republiku a projevem důvěry v tento systém," objevilo se podle agentury Reuters na Chameneího oficiálním twitterovém účtu.

Írán bude volit nástupce Ahmadínežáda. Internet zpomaluje, Google odráží hackerské útoky - čtěte ZDE

Diplomaté arabských zemí reagovali na výsledky voleb velmi opatrně s nadějí, že se jim bude s Rúháním dobře spolupracovat. Britské ministerstvo zahraničí jej vyzvalo, aby nasměroval Írán na "novou cestu". Francouzská diplomacie oznámila, že očekávání světa zejména ohledně přístupu ke kontroverznímu jadernému programu jsou vysoká. Syrští povstalci Rúháního vyzvali, aby přehodnotil podporu režimu Bašára Asada.

Izrael naopak důležitost události zpochybnil připomínkou, že íránský prezident nemá možnost mluvit do jaderného programu, protože o něm doposud vždy rozhodoval Chameneí.

Hasan Rúhání

věk: 64, narozen 12. listopadu 1948

studium: v roce 1972 vystudoval práva na Teheránské univerzitě a poté i na Kaledonské univerzitě ve skotském Glasgow.

povolání: duchovní, studiu náboženství se věnuje od dětství

předchozí kariéra: funkce ve státní správě, poslanec, bezpečnostní poradce prezidentů Akbara Hášemího Rafsandžáního a Sejjeda Mohammada Chátamího, předseda Nejvyšší rady národní bezpečnosti, hlavní íránský vyjednávač v oblasti jaderných programů, autor řady odborných knih

politické směřování: proreformní, nicméně nevadí vládnímu kléru

Zpravodaj OSN: Volby nejsou spravedlivé

Americký Bílý dům v první reakci uvedl, že USA jsou připraveny jednat s novou íránsku vládou s cílem dosáhnout diplomatického řešení otázky kontroverzního jaderného programu Íránu. Také dodal, že Washington respektuje volbu íránského lidu a doufá, že íránské vedení "se bude řídit přáním lidu a bude přijímat odpovědná rozhodnutí, která povedou k lepším zítřkům".

Volební účast dosáhla 72,7 procenta z celkového počtu zhruba 50 milionů voličů. V předchozích volbách v roce 2009 hlasovalo 85 procent voličů.

Zatím nejsou hlášeny žádné stížnosti ani incidenty. Nicméně agentura AFP připomíná upozornění zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Íránu Ahmada Šahída, který ještě před pátečním hlasováním prohlásil, že kvůli politickému ovzduší v zemi nelze volby označit za svobodné a spravedlivé.

Nástupce dosluhujícího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda vybírali íránští voliči ze šesti kandidátů. Zvolení kteréhokoli z nich ale podle shodného názoru mezinárodních odborníků i íránské exilové opozice nic nezmění na zahraniční politice Teheránu ani na jeho postoji v jaderném sporu se Západem.