V úterý 28. října uzavřely své vojenské tábory v Afghánistánu poslední americké oddíly a po třinácti letech oficiálně ukončily své operace. Na konci roku 2014 bude v zemi podle očekávání už jen 9 800 amerických vojáků. Ačkoli Afghánistán stále čelí bezpečnostním výzvám, zdá se, že země už je natolik politicky a vojensky stabilní, aby dále pokračovala sama.

Nejnaléhavější otázkou je nyní to, jak bude Afghánistán financovat své zatím ještě vznikající vojenské síly, státní instituce a oživení své ekonomiky a přitom zvládne zabránit návratu Tálibánu a al-Káidy. Článek věnovaný Afghánistánu a jeho budoucnosti uveřejnil student mezinárodních vztahů Ali Reza Sarwar na akademickém zpravodajském serveru The Conversation.

V rámci mezinárodní pomoci byly přislíbeny miliardy dolarů, to je však jen dočasné řešení. Afghánistán potřebuje udržitelný zdroj příjmů k převzetí zodpovědnosti za svůj osud a znovuzískání své antické role, kdy byla země jednou z nejdůležitějších asijských obchodních cest.

Odpověď se nachází v zásobách nerostných surovin ležících napříč zemí, která je přeplněná mědí, železem, lithiem a dalšími kovy a nerosty. Jak jsou zásoby velké, nikdo přesně neví, ale mohly by mít cenu bilionů dolarů.

Tři válečné dekády

Od pádu monarchie v roce 1973 neměl Afghánistán šanci svého nerostného bohatství využít. Následující tři desetiletí byla ve znamení turbulencí ve formě sovětské invaze, povstání, občanských válek a nakonec také vzestupu Tálibánu a invaze amerických vojsk.

Pokračující problémy zamezily šanci vybudovat jakoukoli ekonomickou strategii na prozkoumání, natož vytěžení a využití přírodních zdrojů.

Tu trošku práce, která se v této oblasti udělala, zahájili sovětští geologové v 70. a 80. letech. Objevili štědrá ložiska železa, bohaté chromové rudy, uranu, olova, zinku, bauxitu, lithia, smaragdů, zlata, stříbra a "největší množství mědi". 

Světová banka tvrdí, že afghánská ložiska mědi v západním Lógaru a provincii Bamján jsou se svojí více než 1,2 miliardy tun největšími v Asii a druhými největšími na světě. K tomu všemu ještě afghánská vláda potvrzuje velké zásoby uhlí, mramoru, drahých kovů, zemního plynu a uhlovodíků. Jen své zásoby lithia odhaduje místní ministerstvo těžby a ropy na cenu tří miliard amerických dolarů.

Hledání zahraničních investorů

V roce 2008 schválila afghánská vláda zákon otevírající klíčové sektory ekonomiky zahraničním investorům. Kvůli bezpečnostním a politickým problémům zůstává však úroveň investic z venku omezená.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se