V dlouholetém sporu o vlastnictví vzácných dopisů pražského rodáka a spisovatele Franze Kafky v úterý izraelský soud rozhodl ve prospěch Národní knihovny v Jeruzalémě. Informovala o tom agentura DPA. Korespondence z pozůstalosti Kafkova přítele a vydavatele jeho děl Maxe Broda si navzdory dřívějšímu rozhodnutí soudu stále nárokovaly dcery Brodovy sekretářky Esther Hoffeové.
Telavivský soud v úterý svým výrokem potvrdil rozhodnutí z října 2012, ve kterém justice nařizovala Evě Hoffeové a Ruth Wieslerové vydat rozsáhlou sbírku Kafkových dokumentů knihovně. Ženy tak však dosud neučinily s tím, že dopisy jsou právoplatným dědictvím po matce, která dělala Brodovi v Palestině sekretářku poté, co v roce 1939 uprchl z Prahy před nacisty.
Národní knihovna však v procesu argumentovala po celou dobu tím, že Kafkův přítel Brod odkázal ve své závěti rukopisy právě jí.
Brod nesplnil přání Kafky, který ho těsně před smrtí v roce 1924 požádal, aby všechny jeho dosud nepublikované texty spálil. Bez tohoto Brodova rozhodnutí by nikdy nevyšly romány Proces, Zámek ani Nezvěstný (Amerika).
Písemnosti, které po sobě Brod zanechal a mezi nimiž byly právě i Kafkovy rukopisy, byly mnoho let v sejfech v Tel Avivu a v Curychu. V závěti Brod pověřil Esther Hoffeovou, aby jeho pozůstalost předala Národní knihovně nebo jinému archivu v Izraeli či v zahraničí.
Ačkoliv Brodova poslední vůle ponechává prostor pro různé výklady, experti soudí, že se jí Hoffeová zpronevěřila tím, že rukopisy držela z dosahu odborné veřejnosti. Část materiálů včetně rukopisu románu Proces po čase prodala přibližně za dva miliony dolarů (48 milionů korun). Zbylé spisy odkázala svým dcerám, které je chtěly prodat významnému Německému literárnímu archivu se sídlem v Marbachu.
