Rusko bombarduje Sýrii, prý zasáhlo velitelská stanoviště islamistů. Podle kritiků útočí na umírněnou opozici

Ruské letouny ve středu v Sýrii vykonaly dvě desítky letů a přesnými údery zasáhly osm cílů radikálů z hnutí Islámský stát (IS), včetně skladů munice a paliva. Úplně zničily velitelská stanoviště IS v horské oblasti, uvedl ve středu mluvčí ruského ministerstva obrany.

Generál Igor Konašenkov ujistil, že nálety nepostihly civilisty, jak tvrdí některé západní a syrské zdroje. Syrská vláda ruské útoky uvítala. "Všechny nálety se odehrály po vzdušném průzkumu a upřesnění údajů od syrské armády," řekl a zdůraznil, že cílem nebyly civilní objekty a že ruské letouny nebombardovaly ani jejich okolí.

Podle amerického ministra obrany Ashtona Cartera si však ruské letouny zřejmě vzaly na mušku místa, kde IS nepůsobí. Chálid Chúdža, šéf syrské opozice podporované Západem, "ruskou vojenskou agresi v Sýrii" odsoudil. Uvedl, že všech 36 obětí dnešních ruských náletů byli civilisté a nezahynul prý žádný islamistický bojovník. Moskva tyto námitky odmítla jako "nepravdivé informace".

K leteckým útokům se vyjádřil i ruský prezident Putin, vojenské letectvo bude podle něj podporovat syrskou armádu na žádost syrského vůdce Asada v boji proti terorismu. "Pochopitelně se nemíníme pohroužit do tohoto konfliktu bezhlavě. Naše akce se budou odehrávat v přísně zadaném rámci," řekl ruský vůdce během porady s členy vlády ve své rezidenci za Moskvou.

"Budeme podporovat syrskou armádu výlučně v jejím zákonném boji, konkrétně s teroristickými uskupeními. Podpora se bude uskutečňovat ze vzduchu, bez účasti v pozemních operacích. Tato podpora bude časově omezena po dobu útočných operací syrské armády," dodal Putin.

Nejmenovaný představitel americké vlády agentuře Reuters řekl, že Washington obdržel z Moskvy s předstihem zprávu o začátku útoků. Vzkaz zněl, že "útok začne za hodinu."

Nasazení ruského letectva v Sýrii podle Kremlu neodporuje mezinárodnímu právu. Putin rovněž vyjádřil naděje, že Asad při hledání politického východiska ze syrské krize zaujme pružné stanovisko a bude ochoten přistoupit na kompromisy.

Ruská agentura Interfax informovala, že nálet provedla letadla ruské výroby, ale se syrskými piloty a patřící syrské armádě. Bomby podle dostupných informací dopadly k městu Talbisa v provincii Homs.

Ruská letadla však zřejmě neútočí na území ovládané v Sýrii radikály z organizace Islámský stát (IS). Podle agentury Reuters to ve středu uvedl nejmenovaný americký představitel. Ruské stroje podle zmíněného činitele provádějí údery poblíž města Homs v místech, která nejsou pod kontrolou IS, a mohou je rozšířit i do dalších oblastí. Podobně se pro agenturu Reuters vyjádřil i nejmenovaný zdroj z francouzské diplomacie, podle kterého míří útoky na umírněnou opozici proti režimu Asada. Podle něj je hlavním cílem ruské intervence podpora syrského prezidenta, nikoliv boj s Islámským státem. 

Moskva přitom oznámila, že cílí právě na pozice IS.

Syrští aktivisté podle agentury DPA uvedli, že při ruském bombardování různých míst položených severně od města Homs zahynulo nejméně 27 lidí. Exilová organizace SOHR, jež dění v Sýrii dlouhodobě sleduje, informovala o 35 mrtvých, mezi nimiž jsou ženy a děti.

Americký ministr zahraničí John Kerry si stěžoval u svého ruského kolegy Sergeje Lavrova, že ruské nálety v Sýrii jsou kontraproduktivní. Mluvčí ministerstva zahraničí USA John Kirby rovněž prohlásil, že Washington bude i po varování Moskvy, aby Američané a spojenci vyklidili vzdušný prostor nad Sýrií, pokračovat ve vlastních leteckých úderech. 

Americký prezident Barack Obama se podle diplomatů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem během pondělní schůzky v OSN v New Yorku shodli, že by jejich armády měly své zásahy koordinovat s cílem předejít možnému vzájemnému konfliktu. K jednání vyzval ve středu také americký ministr obrany Ash Carter. Zatím není jasné, kdy jednání začnou a kdo se jich zúčastní.

Krátce po prvních náletech ruských letadel na cíle v Sýrii ruský ministr zahraničí Lavrov oznámil, že Rusko předloží v Radě bezpečnosti návrh rezoluce o boji proti teroristům. O tuto rezoluci by se podle Lavrova měla opírat koordinace boje proti Islámskému státu a dalším teroristickým uskupením. "Zastavit je třeba ne běžence, ale teroristy," apeloval. Ruský ministr zároveň vyjádřil ochotu Moskvy ustavit komunikační kanály s Washingtonem a dalšími státy, aby boj proti teroristům mohl být co nejúčinnější, vybídl také ke sjednocení všech nepřátel Islámského státu, včetně Asadových sil, irácké armády, kurdských milic a "vlastenecké syrské opozice". Šance na politické urovnání syrské krize by podle něj zvýšilo i zapojení Evropské unie a Číny.

"Společným cílem je nepřipustit vznik islámského chalifátu," zdůraznil Lavrov s tím, že od tohoto pochopení by se měly odvíjet praktické kroky, podpořené rezolucí RB OSN; rada by mohla fungovat i jako štáb boje proti IS.

O pomoc požádal Asad

K úderu došlo jen pár hodin poté, co horní komora ruského parlamentu - Rada federace - jednomyslně schválila použití ruské vojenské síly v zahraničí, jak ji o to požádal prezident Vladimir Putin.

"Rád bych vás v této souvislosti informoval, že prezident Syrské arabské republiky (Bašár Asad) apeloval na vedení naší země s žádostí o vojenskou pomoc," řekl novinářům tajemník Putinovy prezidentské kanceláře Sergej Ivanov. "S terorismem je potřeba bojovat, proto musíme spojit síly, ale musíme dodržovat mezinárodní právo," dodal.

Pro žádost následně zvedlo ruku všech 162 zákonodárců. Nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování. Vzhledem k Asadově žádosti o pomoc, o které mluvil Putin, nebude potřeba schválení Radou bezpečnosti OSN. Podrobnosti nasazení vojáků v Sýrii podle Putinova tajemníka Ivanova budou dořešeny v nejbližších dnech.

Pozemní jednotky zatím nejsou ve hře

Ministerstvo zahraničí zároveň ve středu poprvé oficiálně přiznalo, že ruští vojáci jsou na syrském území.
Prezident Putin, Asadův dlouholetý spojenec, nicméně v pondělí v americké televizi CBS řekl, že nasazení ruských pozemních sil prozatím vylučuje.

"Vojenským cílem operace je výhradně letecká podpora syrských ozbrojených sil v jejich boji proti Islámskému státu," vysvětlil ve středu Ivanov.

Není ovšem zřejmé, na koho ruské letouny útočily, protože v okolí Talbisy neoperuje Islámský stát, ale povstalci, kteří už od roku 2011 bojují proti režimu Bašára Asada. Právě syrský prezident je hlavním důvodem, proč se doposud Moskva nedokázala shodnout se Západem na vytvoření společné koalice.

Spojené státy, Francie a některé země trvají na jeho odstoupení, protože ho považují za jednoho z hlavních viníků syrské krize. Rusko a Írán naopak chtějí, aby Asad zůstal a aby se stal součástí boje s IS.

"Všichni naši partneři a spojenci budou o rozhodnutí informováni ještě dnes. S ministerstvy obrany budeme pravděpodobně sdílet určité informace," upřesnil Ivanov, který zároveň odmítl nařčení, že by Rusko nasazením vojáků v Sýrii sledovalo nějaké politické cíle. "Cílem je pouhá obrana ruských národních zájmů."

Fotky vojáků na internetu už kolují

Rusko doposud oficiálně odmítalo, že by v Sýrii působili jeho vojáci. Moskva pouze potvrdila dodávky vojenské techniky Damašku, a to na "základě dřívějších dohod" a "v souladu s mezinárodním právem".

Spekulace o ruské vojenské přítomnosti v Sýrii se rozšířily poté, co se na sociálních sítích objevilo video, kde jsou zřetelně slyšet rozkazy v ruštině. Množí se rovněž fotografie ruských námořníků. Další se fotí například před plakáty s portréty syrského prezidenta Bašára Asada.

O pohybu Rusů v Sýrii se na internetu zmiňují také manželky ruských vojáků.

Podle satelitních fotografií Rusové modernizují a rozšiřují leteckou základnu v Latákíji na pobřeží Středozemního moře. Někteří analytici se domnívají, že Putin se obával zhroucení Asadova režimu a vojenským zásahem tomu chce předejít.

V úterý se dokonce objevila zpráva, že v Sýrii zemřel první Rus - šestadvacetiletý Maxim Trifonov, který doposud bojoval po boku separatistů v Donbasu.