Turecko nemá v úmyslu zastavit bombardování pozic syrských Kurdů u turecké hranice. Řekl to ve středu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ankara také obnovila požadavek na zřízení bezletové zóny na syrské straně hranice s Tureckem. Ustavení zóny podporuje i německá kancléřka Angela Merkelová. Podle mluvčího mezinárodní koalice proti islamistům ale pro vytvoření bezletové zóny na severu Sýrie ještě není ten správný čas. Z Damašku mezitím odjela stovka kamionů s humanitárními potřebami, které mají dovézt pomoc celkem sedmi městům a vesnicím.
Erdogan ujistil, že Turecko nenechá Kurdy vybudovat základny u hranice. Kurdské milice YPG v minulých dnech začaly postupovat k turecké hranici a podařilo se jim získat i letiště. Turecká armáda jejich oddíly od soboty ostřeluje z tureckého území. Erdogan ve středu řekl, že jde o sebeobranu a že Turecko útoky neukončí. Ankara YPG řadí k teroristickým organizacím.
Turecko žádá, aby bezletová zóna sahala nejméně deset kilometrů do syrského vnitrozemí a zahrnula pohraniční město Azáz, u něhož Kurdové v posledních dnech úspěšně bojují.
Rusko jako spojenec Damašku je proti ustavení zóny a podle náměstka ministra zahraničí Gennadije Gatilova by s tím musela souhlasit syrská vláda a také OSN. Také Merkelová chce, aby bezletová zóna byla výsledkem dohody s vládou syrského prezidenta Bašára Asada. Podle ní by to bylo "gesto dobré vůle", které by usnadnilo život mnoha Syřanům.
Mluvčí amerických sil působících v Iráku Steve Warren je ale jiného názoru. "Pro vytvoření bezletové zóny v severní Sýrii není vhodná doba, bylo by to nákladné, pokud jde o vybavení i personál, a nemyslím si, že by to v současné situaci pomohlo," uvedl Warren.
Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura v úterý vyjednal se syrským ministrem zahraničí Valídem Mualimem, že Sýrie pustí humanitární konvoje do sedmi obležených měst a vesnic. Kamiony na cestu vyrazily z Damašku a již večer dorazily na některá určená místa.
Podle de Mistury jde o test toho, jak je syrská vláda připravena plnit svůj slib. Mualim na to však ve středu zlobně reagoval slovy, že Damašek "nepotřebuje, aby mu někdo připomínal jeho povinnosti vůči občanům". Podle odhadů OSN je v Sýrii 18 obléhaných lokalit, v nichž strádá půl milionu lidí. Nevládní organizace ale hovoří až o dvojnásobku měst i občanů.
Podle Červeného kříže se na cestu vydala stovka kamionů, potvrdilo to i americké ministerstvo zahraničí. Čtyřicet jich dorazilo do Muadamíje aš-Šám u Damašku. Tuto lokalitu ovládá opozice a obléhá ji armáda. Dalších 35 aut pak přijelo do Madáje a Zabadání, rovněž obléhaných armádou. Ve dvaceti kamionech se pomoc dostala i do šíitských severosyrských vesnic Fúa a Kafrajá v provincii Idlib a obléhaných povstalci. Informovali o tom opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), kteří situaci v zemi monitorují z Londýna.
Do Madáje, kde je situace složitá a pomoc tam byla dopravena také v lednu, by měla dorazit i mobilní klinika. V tomto městě obléhaném půl roku zemřelo několik desítek lidí hlady.
