Reformní íránský prezident Hasan Rúhání obhájil již v prvním kole prezidentských voleb s výrazným náskokem svůj mandát, což jeho stoupenci vidí jako pozitivní signál pro otevírání konzervativní země západnímu světu. Rúhání v pátek získal 57 procent odevzdaných hlasů. Skeptici však upozorňují, že hlavní moc v zemi nadále zůstává v rukou duchovního vůdce Alího Chameneího, který může veškeré reformní kroky vetovat.

Íránský ministr vnitra v sobotu oznámil konečné výsledky voleb, k nimž přišlo více než 41 milionů oprávněných voličů, a volební účast tak dosáhla 73 procent. Po sečtení takřka všech hlasovacích lístků získal Rúhání 23,5 milionu hlasů. Jeho hlavní soupeř, konzervativní duchovní Ebráhím Raísí, dostal necelých 16 milionů hlasů, což je 38 procent. Zbylí dva kandidáti dostali dohromady zanedbatelné množství hlasů.

"Íránský lid si zvolil cestu spolupráce se světem, cestu, která je vzdálená extremismu a násilí," prohlásil Rúhání v prvním televizním projevu po volbách. Dodal, že pomoc bude nyní potřebovat od "každého Íránce, i od těch, kteří se staví proti mně a mé politice". Staronový prezident rovněž poděkoval bývalému reformistickému prezidentovi Muhammadu Chátamímu, který je u vládnoucích kleriků v nemilosti a média mají zákaz ho citovat.

Podle Chameneího, který ve volbách podporoval Raísího, ukázaly volby u íránského lidu "rostoucí pokrok". Chameneí na Twitteru dodal, že Írán volbami projevil "národní důstojnost" a "moudrost" ve vztahu k ostatním zemím.

Rúhánímu už blahopřáli někteří spříznění zahraniční vůdci, mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin či syrský vládce Bašár Asad, který spoléhá na podporu šíitské země v boji proti sunnitským povstalcům v Sýrii. Podle šéfa Kremlu Rúhání dokázal, že je připraven rozvíjet rusko-íránské vztahy "ve dvoustranných i mezinárodních záležitostech".

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson naproti tomu při dnešní návštěvě Saúdské Arábie, která je hlavním protivníkem Teheránu v regionu, vyjádřil přesvědčení, že Rúhání využije svého druhého funkčního období k ukončení íránského programu vývoje balistických raket a rozpustí svou "síť terorismu". Tillerson rovněž řekl, že Washington chce zesílit úsilí odradit Írán od zapojování se do konfliktů v Sýrii a Jemenu.

"Myslíme, že pokud Rúhání bude chtít změnit vztahy Íránu se světem, jsou právě toto věci, které by měl udělat," citovala Tillersona agentura Reuters. Jeho saúdskoarabský protějšek Ádil Džubajr označil volby v Íránu za vnitřní záležitost a Teherán vyzval, aby dodržoval rezoluce OSN o balistických střelách a zastavení podpory terorismu.

V táboře příznivců prozápadní hlavy státu vypukly po oznámení výsledků velké oslavy spojené s nadějemi, že osmdesátimilionová klerikální země se bude nadále otevírat západnímu světu. Osmašedesátiletý Rúhání, který stojí v čele země od srpna 2013, zahájil opatrné přibližování Západu dohodou z roku 2015, která vyvázala Írán z mnohaletých mezinárodních sankcí výměnou za zpomalení jaderného programu.

Znalci poměrů nicméně upozorňují, že Rúháního úspěch bude do značné míry záviset na vůli ajatolláha Chameneího, který ve volbách podporoval Raísího. "Poslední dvě desetiletí prezidentských voleb, to bylo několik dní euforie následovaných dlouhými lety vystřízlivění," řekl agentuře Reuters americký analytik íránské politiky Karim Sadjadpour. "Demokracie v Íránu kvete jen několik dní během čtyř let, zatímco autokracie je věčně zelená," dodal s odkazem na moc Chameneího a íránských revolučních gard.

Rúhánímu, jenž nemůže učinit žádný zásadní krok, který by byl proti mysli ajatolláhovi, se za čtyři roky například nepodařilo nastartovat ekonomiku a vytvořit větší množství nových pracovních míst.