Vůdce teroristické sítě Islámský stát (IS) Abú Bakr Bagdádí je podle iráckých médií po smrti. 

Podle iráckého nezávislého serveru Iraqi News to v krátkém prohlášení a bez podrobností sdělil sám IS. Zatímco informaci potvrdila i Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), úřady v Iráku se zatím nevyjádřily. A ani americký Pentagon podle vlastních slov zprávu potvrdit nemůže. Média přitom Bagdádího pohřbívají už poněkolikáté. Informace se ale nikdy nepovedlo stoprocentně podložit.

Naposledy o smrti Bagdádího informovalo minulý měsíc Rusko. Podle ruského ministerstva obrany měl zahynout koncem května během náletu nedaleko syrské Rakky. V dubnu 2015 například íránský tisk napsal, že Bagdádí po zranění při náletu upadl do stavu klinické smrti. Informace o jeho úmrtí se objevily i loni v červnu.

Jednoho z nejhledanějších mužů planety - vyhlášeného svou opatrností - se ale nikdy nepodařilo dostihnout. 

V roce 2005 ho přitom Američané - tehdy ještě jako méně známého islamistu - dokonce zadrželi. Čtyři roky údajně strávil v cele v táboře Bucca u přístavu Umm Kasr na jihu Iráku. Po propuštění ale Bagdádí svůj radikální boj proti "nevěřícím" zesílil a stal se postupně ústřední postavou teroristické sítě Islámský stát (IS). Není přitom příliš "mediálně vidět". Jen naprosto výjimečně pronáší projevy či zveřejňuje videa na internetu. I přesto je Američany označován za mimořádně nebezpečného nepřítele. A taky mimořádně zdatného.  

Muž s doktorátem

Na několik let starém plakátu šířeném Spojenými státy je Bagdádí popisován jako muž s oválným obličejem, hnědýma očima a krátce sestřiženým vousem a vlasy. Narozený v roce 1971 v irácké Samaře, podle tajných služeb coby Ibráhím Avad Ibráhím Badrí.

Na Bagdádské univerzitě získal podle webových stránek sunnitských radikálů doktorát z islámského práva, učil na univerzitě v Tikrítu. Po letech bojů v rámci nejrůznějších skupin hlásících se k al-Káidě se v roce 2010 stal vůdcem předchůdců IS. Tehdy Islámského státu v Iráku.

Když po povstání proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi vycítil svou příležitost, vyslal jednoho z nejbližších spolupracovníků na druhou stranu irácké hranice, do Sýrie, aby upevnil pozice al-Káidy také v někdejší Levantě (oblast východního Středomoří). Odtud pozdější název Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL).

Tento spolupracovník, Abú Muhammad Golání, pak vytvořil islámské uskupení Fronta an-Nusrá (nyní přejmenované na Frontu dobytí Sýrie, pozn. red.). Ta proslula pumovými atentáty pomocí náloží nastražených v automobilech i schopností úspěšně čelit útokům jednotek syrského prezidenta Asada.

Odkaz bin Ládina

Když americké komando zabilo 2. května 2011 v Pákistánu Usámu bin Ládina, Bagdádí byl "jediným, kdo (šéfovi al-Káidy) Zavahrímu odmítl poslušnost," tvrdil jeden z příslušníků irácké větve IS. "Šejk Usáma ho pověřil vytvořením Islámského státu. Takový byl alespoň plán předtím, než byl (bin Ládin) zabit."

Zatímco Bagdádího stoupenci jsou přesvědčeni, že jejich příští stát oživí slávu islámu z časů proroka Mohameda, Zavahrí naopak varoval, že myšlenka koncentrovat bojovníky džihádu na jednom místě usnadní Západu jejich porážku.

Lidé kolem Bagdádího ale svému vůdci zřejmě dlouhodobě věří. "Má velký potenciál, ten ale drží ve skrytu a čeká, až přijde vhodná chvíle," prohlašoval už v roce 2014 další z příslušníků IS.

Vojenská síla, která roste

Bagdádí v minulosti také ignoroval Zavahrího výzvy, aby přenechal Sýrii an-Nusře. V letech 2012 a 2013 naopak rozšířil pole působnosti svých jednotek také do severní a východní části země, přičemž se střídavě utkával s Asadovými vojáky a jinými povstaleckými frakcemi.

Drastický způsob, jakým se IS choval k syrským civilistům, však u ostatních islámských skupin vyvolal zásadní odpor. V roce 2013 se proto an-Nusrá dokonce spojila s dalšími frakcemi, aby zatlačila na Bagdádího bojovníky.

Vojenská síla jednotek IS však postupem času narůstala. Bagdádího bojovníci ovládli například syrské město Rakka a začali v něm uplatňovat nejpřísnější formu islámského práva.

V sousední provincii Dajr az-Zór zase jednotky IS během ofenzivy neváhaly masakrovat příslušníky jiných islamistických frakcí, aby se zmocnily ropných polí, která jim v určitém období vynášela i miliony dolarů denně.

Když k tomu přidáme mladé rekruty z řad radikálních islamistů, vojenský materiál zabavený irácké i syrské armádě, peníze z únosů, dary apod., Bagdádího finanční i jiné zdroje zdaleka zastiňovaly konkurenční hnutí.

Samozvaný chalífát pod jménem Islámský stát, jak se džihádisté dnes prezentují, byl na ovládaných územích Iráku a Sýrie vyhlášen 29. června 2014. Jeho nejvyšším vůdcem se stal právě Bagdádí. Území, které džihádisté kontrolují, se ale za poslední roky značně zmenšilo, zejména díky vzdušným úderům a další podpoře koalice vedené Spojenými státy. V září 2015 se do boje na straně syrského prezidenta přidalo i Rusko, především jeho letectvo.

Zavahrího rival

Bagdádího moc a síla stojí v ostrém protikladu k tomu, čeho dosáhl šéf al-Káidy Zavahrí. Ten se už řadu let skrývá na neznámém místě.

Zavahrí se globální džihád snaží ovlivnit ze své skrýše, vzdálené tisíce kilometrů od míst bojů. On sám bojuje především svými plamennými výzvami, namířenými proti "nevěřícím".

Bagdádího popularita je ale v současnosti daleko větší. Stoupence má díky propracované strategii i mimo Sýrii a Irák. "Dívají se na něj jako na někoho, kdo vede svatou válku," nechal se už před lety slyšet i příslušník Fronty dobytí Sýrie ze syrského Aleppa. Hořce přitom dodal, že Bagdádího stoupenci "nejsou schopni vidět škody, které jejich vůdce páchá".

Pro některé své stoupence představuje Bagdádí novou generaci radikálních vůdců, kteří se snaží uskutečnit sen Usámy bin Ládina. Jiní jdou ve svých tvrzeních ještě dál: Ozývají se i hlasy, že po vzniku IS jsou operace al-Káidy, řízené Zavahrím, zbytečné.

Jednou z taktik, kterou Bagdádí běžně používá, je cílený nábor zahraničních dobrovolníků. Hlavně v době největších úspěchů IS se k teroristům přidávaly i stovky občanů některé evropské země či USA. "Odměnou" jim je výcvik i náležitá indoktrinace.

Kromě toho, že válčí v jednotkách islamistů, mohou po návratu domů posloužit coby váleční veteráni při náboru nových bojovníků. Nebo sami zaútočit na západní půdě.

Smyčka se stahuje

Minimálně od roku 2015, kdy začaly útoky Islámského státu (IS) stále častěji zasahovat i cíle v Evropě, patří Abú Bakr Bagdádí k nejhledanějším mužům planety.

Irácká armáda i Kurdové s pomocí informátorů (a taky špičkové techniky západních zpravodajských služeb) pečlivě sledují každý jeho pohyb. Bagdádí je ale velmi opatrný, straní se velkých porad ostatních vůdců IS a komunikuje s nimi údajně jen přes prostředníky.

Naposledy dal o sobě vědět v listopadu 2016, kdy zveřejnil proslov k bojovníkům Islámského státu v severoiráckém Mosulu. Vyzval je, ať brání město za jakoukoliv cenu.

Větší část města přitom už padla do rukou irácké armády. Útok už navíc začal i na "hlavní město" IS, syrskou Rakku. Právě při náletu nedaleko Rakky mohl podle nynějších zpráv Rusů Bagdádí zemřít, když se měl údajně účastnit setkání vůdců teroristické organizace.

I kdyby nadále žil, nalézt skrýš bude pro Bagdádího na stále zmenšujícím se prostoru ovládaném IS těžší a těžší.

"Musí se neustále skrývat a nemá moc nadějí, že se mu to bude dařit dlouho. Na jeho hlavu je vypsaná odměna 25 milionů dolarů (636 milionů korun - pozn. red.) a je dost lidí, kteří ho hledají," uvedl v kurdské televizi Rudaw TV John Dorrian, mluvčí mezinárodní koalice v Iráku, kterou vedou Američané.

Na konci minulého roku irácká rozvědka prohlásila, že Bagdádí má u sebe pořád pás s výbušninami, aby se odpálil v případě, že mu bude hrozit zajetí.