Írán za deset dní překročí limit obohaceného uranu, který stanoví mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. Oznámil to v pondělí mluvčí Íránské organizace pro atomovou energii a dodal, že Írán začne uran obohacovat na vyšší než povolenou hranici.

Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady oznámení označil za "jaderné vydírání". "Prezident Donald Trump zdůraznil, že nikdy nedovolí Íránu vyvinout jaderné zbraně. Jaderné vydírání íránského režimu musí být opětováno zvýšením mezinárodního tlaku," řekl.

Írán se letos rozhodl začít vypovídat dohodu, protože od ní loni odstoupily USA, jako jeden ze signatářů, a obnovily protiíránské sankce, jež závažným způsobem poškozují íránskou ekonomiku.

Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu. Jde o dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí mít Írán podle dohody 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun.

V pondělí mluvčí organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí řekl, že 27. června země překročí limit zásob nízko obohaceného uranu. Přiznal rovněž, že země už produkci tohoto materiálu znásobila čtyřikrát.

Kamálvandí také řekl, že Írán se přestane při obohacování řídit dohodou a "zvýší úroveň obohacování podle své potřeby" nad limit, jímž jsou 3,67 procenta. Írán potřebuje podle jeho slov uran obohacený na pět procent pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 procent pro teheránský výzkumný reaktor.

Úroveň obohacování dohoda Íránu snížila, aby se vyloučila možnost, že bude mít Írán uran obohacený na úroveň potřebnou pro výrobu zbraní, což je přes 90 procent.

Před uzavřením dohody Írán obohacoval ve výkonných odstředivkách na 20 procent, avšak vždy popíral, že usiluje o jadernou zbraň.

Pro ni je potřeba 20 kilogramů uranu obohaceného na více než 90 procent, který je možné získat několikaměsíčním provozem zhruba 1500 odstředivek.

Podle mluvčího je ještě čas na to, aby evropské státy pomohly ochránit Írán před americkými sankcemi, avšak musejí jednat, ne mluvit.

Kamálvandí obvinil Evropany z "marnění času", zatímco lhůta se krátí. "Bude-li to tak pokračovat, pak nebude žádná dohoda," řekl. Šedesátidenní lhůta daná Teheránem Evropanům pro vyjednání lepších podmínek pro Írán vyprší 7. července. Pak může Írán vypovědět další podmínky dohody z roku 2015. Podle agentury AP by Írán mohl dále zvýšit úroveň obohacování. Agentura připomíná, že přejít z 20 procent k 90 procentům je rychlejší než zvýšit obohacování z 3,67 procenta na 20.

Kamálvandí s novináři hovořil v objektu těžkovodního reaktoru v Aráku. Podle dohody měl Írán toto zařízení přebudovat tak, aby v něm nebylo možné získávat větší množství plutonia, využitelného k výrobě bomby. Mluvčí v pondělí řekl, že Írán zařízení k výrobě plutonia využije. Ujistil také, že Írán jako dosud umožní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) kontrolovat íránské jaderné provozy.

O dohodě se v pondělí zmínil na setkání s novým francouzským velvyslancem v Teheránu také íránský prezident Hasan Rúhání. Řekl, že se Evropě krátí čas na záchranu dohody. "Je to zásadní chvíle a Francie spolu s ostatními signatáři může sehrát historickou roli při záchraně dohody," řekl Rúhání.

Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů a útoků na tankery v oblasti Perského zálivu. USA z nich obvinily Írán, od května bylo napadeno šest lodí. Írán vinu odmítá. O situaci v pondělí jednají také ministři zahraničí EU. Názor k útokům chtějí zaujmout, až získají více informací.

Podle íránské polooficiální agentury Fars vysoce postavený íránský zákonodárce v pondělí také řekl, že Írán odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), pokud evropské mocnosti nezachrání novější jadernou dohodu s Íránem z roku 2015.

"Není mnoho času do uplynutí 60denního ultimáta, které Írán dal Evropanům na záchranu dohody (z roku 2015). Poté Írán přestane dodržovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní," řekl Modžtaba Zolnúrí, který stojí v čele jaderného výboru íránského parlamentu.

Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová reagovala upozorněním, že EU své hodnocení íránského přístupu k jaderné dohodě nezakládá na politických prohlášeních, ale na faktických zjištěních Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Podle nich zatím Teherán podmínky plní.

"Chtěla bych jasně říct, že naše hodnocení jaderné dohody nebylo, není a nebude založeno na nějakých prohlášeních, ale na hodnocení, které provádí MAAE, na jejích faktických zprávách," zdůraznila po jednání ministrů zahraničí zemí unie Mogheriniová.

EU podle ní zakládá svůj přístup na faktech a důvěryhodném ověřovacím mechanismu. "Írán zatím své jaderné závazky plní jak jsme očekávali a jak jsme společně s většinou světového společenství žádali," podotkla šéfka unijní diplomacie.

Mogheriniová dodala, že pokud se hodnocení ze strany MAAE změní , bude muset EU svůj přístup modifikovat. "Nehodlám ale rozvádět jak a kdy by se tak stalo, protože Írán dál (podmínky dohody) plní a velmi doufáme, že v tom bude pokračovat," doplnila s tím, že se nechce pouštět do "hry na obviňování" z toho, kdo je odpovědný za nynější růst napětí, kdy je už řadu měsíců složitější dohodu podporovat.

Členy jaderného klubu NPT z roku 1968 zavazuje k tomu, aby jaderné zbraně či jiná jaderná výbušná zařízení nepředávali dalším zemím, ani jim nenapomáhali při jejich vývoji. Státy bez nukleárních zbraní se podpisem smlouvy vzdaly případných snah o jejich získání. Všechny signatářské země navíc souhlasily s tím, že umožní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) kontrolu dodržování svých závazků. Írán se k NPT připojil hned od jejího vzniku, v souvislosti s odstoupením USA od jaderné dohody z roku 2015 se však opakovaně ozývají v Íránu názory, že by země mohla od NPT odstoupit.