Máte představu, jak dopadne jednání o rozpočtu EU na léta 2007 až 2013?
Tak to je v tuto chvíli opravdu věštění z křišťálové koule. Uvidíme, s jakým novým návrhem přijde Velká Británie a zda tento návrh bude přijatelný i pro zbývajících 24 zemí. Pravdou ale je, že zároveň rozpočtový výbor Evropského parlamentu už začal připravovat provizorní rozpočet pro rok 2007. Takže i europoslanci počítají s tím, že se může stát, že rozpočtový výhled schválen nebude, že se členské země nedohodnou na kompromisu.

Na 100 miliard korun ročně pro Českou republiku už to v tuto chvíli asi nevypadá...
Nevím. Určitě bude muset dojít k nějakému kompromisu. Každý stát má své požadavky, o nichž se domnívá, že jsou oprávněné a zároveň ještě nikdo nevymyslel kompromis, na který by mohli všichni s čistým svědomím kývnout. I pokud dojde k dohodě, bude mne velmi zajímat, co musela třeba na oltář dohody obětovat Česká republika. V něčem ustoupit bude muset každý.

I třeba Francie?
Ona musela ustoupit už při konstrukci rozpočtu. Jestliže v roce 2007 by mělo jít na zemědělství 46 procent rozpočtu, v roce 2013 by to mělo být už jen 40 procent. Ale tento sestupný trend už sami Francouzi berou jako velký ústupek. Já jsem se na sestavování rozpočtu podílela, tak vím, jak těžká ta jednání byla.
Rozpočet je nyní konstruován tak, že na průmyslový rozvoj má jít v roce 2007 celkem 48 procent rozpočtu, v roce 2013 už celých 54 procent. Tedy zase 6 procent nárůst. To je výzkum, vývoj, modernizace, restrukturalizace, lidské zdroje, vzdělávání, růst produktivity.

Po Evropské radě musí kompromisní rozpočet asi ještě znovu schválit Evropský parlament?
Je to komplikovaný proces. V Evropské radě má každá země právo veta. Musí souhlasit všech 25 zemí. Pak rozpočet bude ještě schvalovat Evropský parlament (EP). Pokud se ta verze schválená radou bude výrazně lišit od verze už dříve schválené EP, bude muset proběhnout tzv. dohadovací řízení.

Staré členské země údajně namítají, že v období 2004-2006 se stejně z EU fondů ve všech nových zemích nevyčerpá 200 miliard euro... Takže k čemu strukturální fondy...
My máme na léta 2004 až 2006 celkem 72 miliard korun. Je pravda, že nedávno i komisařka Hübnerová při návštěvě Prahy kritizovala, že Česko čerpá pomalu. Je zde následující problém - na jedné straně máme v Bruselu dojednaný pytel peněz a na druhé straně mnoho projektů. Mezi tím je úzké hrdlo státní správy. Česká ministerstva by si měla sáhnout do svědomí, jak rychle jsou schopna administrovat ty projekty, uzavřít smlouvy s jednotlivými žadateli. Tam je podle mne zakopán pes. Ale je pravda, že v poslední době se situace začala rychle zlepšovat. Jenže čerpat už můžeme jen 1,5 roku. Náměstkyně MMR Jourová nedávno přiznala zpoždění i to, že 80 procent byrokracie si vytváříme sami. Třetí důvod pomalého čerpání pak spočívá v tom, že nejprve si musíme celý projekt sami zaplatit a pak teprve můžeme dostat peníze z Bruselu. To poněkud zkresluje objem vyčerpaných peněz. MMR chystá změnu - aby se peníze mohly čerpat už v průběhu projektu, tzv. průběžné financování. A také přelévání mezi jednotlivými podopatřeními.

Opticky to vypadá, že nečerpáme téměř nic, ale podle MMR už ve většině opatření žádné peníze nejsou, alespoň v těch investičních...
Ty peníze jsou přislíbeny. Rozhodným momentem pro Brusel je ale uzavření smlouvy. Úředníci z Bruselu z výboru regionů varují, že nebudou-li do 31.12. 2006 podepsány smlouvy, týkající se tohoto programovacího období, tak tyto peníze do Česka nepřijdou. Měl by proto být vyvinut maximální tlak na uzavírání smluv. Zatím se to moc nedělo, ministerstva se spokojovala s přísliby. Ne všechna, třeba na MPO je situace velmi dobrá, tam to jde celkem rychle. Ale některá ministerstva čerpají velmi pomalu, speciálně MPSV, na některé programy nebyly vypsány zatím žádné výzvy. To je špatně. Společnou snahou všech by mělo být, aby v Bruselu nezůstalo z přislíbených peněz ani euro.

To se ale asi nepodaří...
Čerpání se nyní zlepšilo. Situace z jara, kdy z některých programů nebyla vyčerpána ani koruna, se změnila. Začaly se uzavírat smlouvy. Ale jestli se stihnou vyčerpat všechny peníze, to nevím. Naši pozici zhoršily určitě ony údajně zdefraudované peníze z PHARE. Za prvé jsme se ocitli pod drobnohledem EU, za druhé lidé, kteří uzavírají smlouvy se žadateli, se o to více bojí, aby neudělali chybu, vymýšlejí nové a nové formuláře. Taková událost určitě čerpání zpomalí. Nejspíš úplně vše nevyčerpáme, zejména tzv. neinvestiční programy. Například v programech pro lidské zdroje leží nevyčerpané 4 miliardy korun.

Co říkáte názoru ODS, že peníze z EU u nás ničemu nepomohou?
Určitě pomohou. Navíc omezují svévoli úředníků, protože na schvalování projektu jsou jasná kritéria. Také zlepšují účetní standardy, kvalifikaci lidí ze státní správy. Buď přijmeme svou pozici a budeme se snažit vývoj přijmout s vytěžit z něj co nejvíce anebo se budeme věčně stavět na zadní a na vše nadávat. První postoj je podle mne pro občany rozhodně příznivější. Navíc evropské fondy kritizoval v poslední době nejvíce primátor Prahy Pavel Bém a podle informací MMR Praha nevyčerpá přes 2 miliardy korun. Já jako občan Prahy jsem s tím nespokojena.

Omezují přísná evropská pravidla korupci?
Jen do jisté míry, úplně korupci nelze vymýtit nikdy. Ale rychleji se na ni přijde, viz případ zdefraudovaných peněz z fondu PHARE, na to se přišlo už za tři čtvrtě roku, zatímco na machinace v Pozemkovém fondu až po mnoha letech.

ALENA ADÁMKOVÁ

Související