Jen několik hodin v neděli mají rakouští voliči na rozhodnutí o politické budoucnosti své země na příští čtyři roky. Za polojasného nebo zamračeného počasí už odvolili i někteří přední politici.

Rakouský prezident Heinz Fischer v neděli stejně jako v sobotu vyzval k hojné volební účasti. První povolební odhady budou zveřejněny v 17:00 a konečné výsledky by mělo rakouské ministerstvo vnitra oznámit mezi 19:00 a 20:00.

Hlasování potrvá do 17:00, menší obce i města však využijí nebo už využily možnosti zavřít volební místnosti i dříve. Například v nejzápadnější spolkové zemi Vorarlbersku se některé zavřely už v 10:30.

Volební účast na venkově byla zatím i díky zkrácené době hlasování vyšší než ve městech. Ve Vídni a spolkové zemi Burgenland byla dopoledne zaznamenána lehce nižší volební účast než při posledních volbách v roce 2002. Přibližně ve stejném počtu chodí lidé na volební místa v Salcbursku a Horních Rakousích.

Volební účast bývá v Rakousku tradičně vysoká. Prezident Heinz Fischer dnes dopoledne po vhození svého volebního lístku do urny přesto znovu vyzval k hojné volební účasti, volby označil za "vymoženost" a vyjádřil naději, že už příští týden povede povolební jednání s šéfy jednotlivých stran.

Podle rakouských politologů by nízká volební účast prospěla malým stranám a ublížila lidové straně (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela i největší opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Alfreda Gusenbauera. Lidová strana, slibující občanům snížení daňové zátěže, v posledních průzkumech vykazovala náskok dvou až tří procent v čele žebříčku preferencí před SPÖ.

Schüssel po vhození hlasovacího lístku ve Vídni novinářům přiznal, že "nevolil zrovna překvapivě". Předseda sociálních demokratů Gusenbauer volil dobře naladěn v domovském dolnorakouském Ybbsu kolem 10:15 v místní základní škole, před níž jej vítali jeho místní příznivci. "V Ybbsu počítám s opravdu velkou většinou," řekl opoziční předák.

Obě velké strany před volbami musely odrážet nařčení z příliš úzkých kontaktů jejich bývalých či současných špiček na bývalé vedení odborářské banky Bawag, jejíž manažeři byli obviněni z rozsáhlých podvodů a mohli mít zájem uplácet politické strany.

Také na postavení třetího nejsilnějšího politického subjektu v zemi aspirují dvě strany - Zelení a krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která voliče lákala na sliby výrazného zpřísnění azylové politiky. Oběma předvídaly předvolební průzkumy zisk kolem deseti procent voličských hlasů.

Šéf Zelených Alexander Van der Bellen při odevzdání svého hlasu dopoledne ve Vídni vyjádřil naději, že jeho strana dnes zaznamená "nejlepší výsledek v dějinách Zelených". V loňských volbách stranu volilo deset procent rakouských občanů.

Analytikové předpokládají, že v případě vítězství ÖVP by se jejím příštím vládním partnerem mohli stát Zelení, nebo SPÖ. Velké koalice lidovců a sociálních demokratů vládly v Rakousku po druhé světové válce dohromady 34 let.

Kolem čtyř procent nutných pro zastoupení v rakouské Národní radě v posledních týdnech oscilovaly stále ještě vládní Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), který vznikl loni odštěpením od FPÖ, a kandidátní listina europoslance Hanse Petera Martina (HPM).

Odchod BZÖ do mimoparlamentního ústraní by dále oslabil vliv jejího zakladatele, kontroverzního korutanského hejtmana Jörga Haidera, na rakouskou politiku.

Podle údajů rakouského ministerstva vnitra má volební právo přes 6,1 milionu občanů, kteří nejpozději dnes dovršili 18. rok života. Prvovoličů letos může k volebním urnám přijít 334.000. Ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu, jde o rozdělení 183 mandátů.

Související