Velkou pozornost i poněkud rozporuplné komentáře věnovala světová média dnešní popravě někdejšího iráckého vůdce Saddáma Husajna. Americké deníky připomínají, že jeho smrt neznamená konec násilí v Iráku.
"Chycení Saddáma Husajna před třemi roky bylo pro Bílým dům okamžikem radosti," napsal list New York Times. "Zdá se, že Husajnova poprava nyní jen stěží vyvolá stejný dojem," dodává deník. "Tato válka vstoupí do pátého roku a sektářské násilí, které se objevilo... vede k otázce, jaké změny, pokud nějaké, smrt (Saddáma Husajna) s sebou přinese," dodal list.
Los Angeles Times soudí, že "dopad Husajnovy smrti bude omezený". "Poprava jen podtrhne přetrvávající rozdělení Iráku," píše tento deník. "Mnozí Iráčané i Američané trpělivě čekali na den, kdy spravedlnost v případu Saddáma Husajna dojde naplnění. Když se to dnes stalo, zdá se, že je to mnohem méně než významný historický mezník, jak mnozí čekali," dodává Los Angeles Times. Podle deníku se smrt někdejšího vládce Iráku nyní v zemi zmítané násilím a chaosem už nezdá být signálem začátku nového pořádku.
Agentura AP ve své analýze píše, že Saddám byl americkou vládou ostouzen pravděpodobně víc než jakýkoli jiný diktátor od Adolfa Hitlera, ačkoli se Saddámem Spojené státy nejdříve úzce spolupracovaly. Zatímco jeho chycení vyvolalo erupci radosti, jeho smrt podle AP vede k obavám, že by situace v Iráku mohla přerůst ještě dál, než kam sahá obvyklý chaos a násilí v zemi.
Listy Washington Post a New York Times mají na dnešní titulní stránce fotografii svrženého diktátora z 5. listopadu, na níž stojí s prstem namířeným k nebi před iráckým tribunálem, který ho odsoudil k nejvyššímu trestu.
