Za muže jasných slov označuje českého premiéra Mirka Topolánka rakouský deník Der Standard, který poukazuje na Topolánkova jednoznačná vyjádření ke vztahům obou zemí i k dalším otázkám. Rakouský kancléř Gusenbauer v rozhovoru pro deník Österreich přiznal, že jeho pondělní vídeňské jednání s Topolánkem, jmenovitě o problematice jaderné elektrárny Temelín, nebylo příliš uspokojivé, a za nejlepší variantu řešení problému označil uzavření elektrárny.

K problému Temelína český premiér listu Der Standard řekl: "Ano, tohle téma mi jde na nervy. Je naprosto iracionální a naše vztahy, které jsou jinak skutečně velmi dobré, jsou tímto umělým problémem zastiňovány."

"Takzvaná nulová varianta, kterou se snaží prosadit Rakousko, je nemožná. A skutečnost, že rakouská strana nepovažuje melkský proces a bruselskou dohodu za uzavřené, je podle nás čistě rakouský vnitropolitický problém," cituje list dále Topolánka, který vyjadřuje naději, že otázka bude nyní vyřešena na politické úrovni.

K rakouským blokádám hranic pak říká: "Kdybychom reagovali tak, jako Rakušané, už byste nás žalovali za omezování volného pohybu osob a zboží."

Rakouský kancléř trvá na uzavření Temelína

Gusenbauer deníku Österreich na otázku, jak probíhal pondělní rozhovor s českým ministerským předsedou, odpověděl: "Ne příliš uspokojivě." Gusenbauer zdůraznil, že problémem je provoz Temelína v jeho současné podobě. "Nejlepším řešením by bylo Temelín uzavřít. Druhým nejlepším řešením je dodržet do puntíku dohodu z Melku," řekl Gusenbauer. Protože se to však podle něj neděje, zvažuje rakouská vláda nadále žalobu proti České republice.

Rakouský kancléř zdůraznil, že větší aktivitu by měl v tomto směru vyvíjet rakouský ministr životního prostředí Josef Pröll. "Pröll musí vyvinout trochu tlaku. Nemůžeme věčně čekat," řekl Gusenbauer a navrhl, aby ministři životního prostředí obou zemí byli v přímém kontaktu. Topolánek se k tomu podle Gusenbauerova mluvčího Stefana Pöttlera "nevyjádřil negativně".

Gusenbauer prý s roztrpčením reagoval na Topolánkovo oznámení, že česká vláda připravuje usnesení o uzavření melkského procesu. "Jasně jsem řekl, že pro náladu v Rakousku by to nebylo příznivé," prohlásil Gusenbauer.

Mezi oběma zeměmi se však rýsuje nový problém, který představuje z českého pohledu vlastně jiný druh hraniční blokády - jde o schengenské dohody, píše dále deník Der Standard.

Topolánka děsí představa pokračujících kontrol na hranicích

Tady se postaral v posledních dnech o rozruch rakouský ministr vnitra Günther Platter, který prohlásil, že hranice by se měly otevírat spíše postupně, a nikoli naráz, a argumentoval tím, že kontroly na hranicích by měly zůstat z bezpečnostních důvodů ještě alespoň po dobu fotbalového mistrovství Evropy, které se bude konat v Rakousku a Švýcarsku v polovině příštího roku.

Tuto argumentaci ale Topolánek odmítá: "To nás vyděsilo. Pro postupné otevírání neexistuje žádný důvod. My jsme schopni hranici plně kontrolovat a zahájíme už 1. září zkušební provoz nového systému." Dodává, že úplné otevření hranic má pro Česko i psychologický význam.

"To by bylo stejné, jako kdyby Rakousko chtělo v roce 1989 zabránit odstranění železné opony a přestřihnutí ostnatých drátů. Teprve 31. prosinec 2007 dá Čechům pocit, že jsou skutečně členy Evropské unie. To pro nás bude vlastně skutečné datum vstupu do EU. Pokud nebudou na začátku roku 2008 hranice úplně otevřeny, pociťoval bych to jako nesmyslné a skoro nepřátelské."

Základna? Nenecháme Rusko, aby do toho mluvilo

Také k otázce plánované americké radarové stanice se Topolánek podle Der Standard vyjadřuje velmi jasně: "Kdyby byl radar umístěn v kterékoli jiné zemi Evropy, Rusko by k tomu nic neříkalo. Ale v případě ČR nebo Polska si myslí, že jde stále o jeho sféru vlivu. A s tím samozřejmě vůbec nesouhlasíme a nenecháme si do toho mluvit."


Související