Gruzie by byla ochotna jednat s USA o umístění části amerického protiraketového systému, pokud by ji Spojené státy o to požádaly. Uvedl to šéf gruzínské diplomacie Gela Bežuašvili. "Pokud by (Američané) přišli a řekli nám, že si to přejí, určitě bychom byli ochotni o tom jednat," prohlásil ministr v dnešním vydání listu Financial Times.

Šéf americké protiraketové agentury generál Henry Obering už před časem řekl, že Spojené státy by rády umístily na Kavkaz předsunutý radar. Ten by podle Pentagonu mohl lépe sledovat dráhu íránských raket. O případném umístění by však USA chtěly společně rozhodnout s Ruskem.

Podle agentury Reuters však slova gruzínského ministra měla nejspíš rozlítit Moskvu, která již dříve varovala Tbilisi před nápadem přijmout americký deštník. Rusko totiž vnímá zvažované umístění části amerického protiraketového štítu v Polsku a Česku jako hrozbu své bezpečnosti a narušení strategické rovnováhy v Evropě.

Washington ujišťuje, že radar v Česku a desítka protiraketových střel v Polsku by měla chránit USA a evropské spojence před případným úderem ze států jako Írán či Severní Korea. Ale ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že skutečným cílem systému je sledovat ruské vojenské aktivity, a v odvetě se rozhodl pozastavit plnění smlouvy o konvenčních zbraních.

Gruzie, postsovětská zakavkazská republika toužící zpřetrhat zbývající pouta závislosti na Moskvě a připojit se k Západu vstupem do NATO a Evropské unie, již zažila sérii dramatických roztržek s Ruskem. Loni dokonce zatčení ruských důstojníků, podezřelých ze špionáže, vedlo k přerušení obchodních styků i dopravního spojení.

Ministr Bežuašvili připustil, že USA v Tbilisi dosud ani nesondovaly terén pro protiraketový štít. "Žádný oficiální požadavek nebyl vznesen, dokonce se nekonala ani neoficiální jednání. Ale kdyby nás požádali o pomoc, jednali bychom s nimi," řekl. A dodal, že na rozdíl od Poláků a Čechů by se Gruzíni neprotivili. "Pro členství v NATO máme podporu 84 procent veřejnosti a nedávno jsme zdvojnásobili počet našich vojáků v Iráku. Nemyslím si, že by s tím byl problém," poznamenal.

Gruzínský ministr rovněž předpokládá, že vztahy mezi Ruskem a Západem se budou dále zhoršovat, ale domnívá se, že ruské hrozby mají za cíl hlavně vyprovokovat debatu uvnitř Severoatlantické aliance: "Rusové se pokoušejí najít slabý bod."