Americký protiraketový systém, který chtějí Američané rozmístit v Česku a Polsku, opětovně kritizoval ruský prezident Vladimir Putin. Aniž zmínil obě středoevropské země, vyjádřil názor, že Evropané americký systém nepotřebují a že tento krok pouze rozpoutá novou vlnu zbrojení.


"Systém neslouží bezpečnosti, ale pouze provokuje nové zbrojení," řekl Putin na adresu radaru a protiraketových střel, o jejichž umístění ve střední Evropě požádal Washington Poláky a Čechy. Putin zopakoval, že případné rozmístění střel nemůže zůstat bez ruské odpovědi.


"Kdo to potřebuje?" tázal se ruský prezident. "Pochybuji, že Evropané," odpověděl si zároveň. Žádná ze zemí, kterých se USA obávají, nemá podle něj rakety, proti kterým by byl takový systém potřebný. I hypotetické úvahy, že by je mohli mít například Severokorejci, "zjevně odporují zákonům balistiky", pokračoval ruský prezident.


Dále varoval zároveň před militarizací vesmíru, která podle něj může mít nesmírné následky srovnatelné s jaderným konfliktem. Svět nemůže být jednopolární, poznamenal směrem k Američanům. Spojené státy kritizoval, že se snaží prosazovat veškeré svoje představy, což komplikuje řešení řady mezinárodních krizí. Americký postup odporuje závazkům, které si podle něj daly Východ a Západ, když se na počátku 90. let rozpouštěla tehdejší vojenská aliance socialistických zemí - Varšavská smlouva.


Podle Putina americké počínání narušuje rovnováhu. "Jedna strana bude mít zdání úplné bezpečnosti a volných rukou v lokálních a pravděpodobně i v globálních konfliktech ... na to musíme odpovědět," citovala šéfa Kremlu agentura AP.


Putinův mluvčí Dmitrij Peskov neměl v úmyslu vystupovat konfrontačně. Mluvčí nicméně připustil, že výroky jeho šéfa byly nejtvrdší kritikou na adresu USA od Putinova zvolení do funkce v březnu 2000. "Důvodem jeho (Putinových) poznámek je ruská obava z rostoucího počtu konfliktů a ze špatného fungování mezinárodního práva. Pokud se nezbavíme unilateralismu v mezinárodních vztazích a pokud nevyloučíme možnost vnucování názorů jedné země jiným, nedosáhneme stability," řekl Peskov.


NATO a USA kritiku odmítají
Jako "zklamání" označil Putinovu řeč generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Prohlásil, že nové členské státy chtějí patřit z vlastní vůle k rodině demokratických zemí, a proto do aliance vstoupily. Spatřuje rozpor mezi tím, co partnerského se mezi NATO a Ruskem rozvíjí, a tím, co Putin říkal.


Americký senátor John McCain, který má naději vstoupit do boje o prezidentský úřad v příštím roce, odmítl Putinovo obviňování USA ze snah o hegemonii. Prohlásil také, že Spojené státy si nepřisvojují vítězství v takzvané studené válce. "Studenou válku vyhrálo transatlantické spojenectví," řekl.


Další americký senátor Joseph Lieberman uvedl, že Putinovy výroky byly "provokativní a chybné". Obviňování Spojených států ze snahy o jednostranné počínání se podle něj nezakládá na faktech. "Naše působení v Iráku i v Afghánistánu vychází z rezolucí Spojených národů," prohlásil Lieberman.


Konferenci provázejí protesty
Konferenci v Mnichově provázejí i letos protesty odpůrců globalizace a války. Během soboty se jich v centru města shromáždilo za přísných bezpečnostních opatření podle policejních zdrojů na tři tisíce.


Vlastní dějiště konference - hotel Bayerischer Hof - bylo však pořádkovými silami neprodyšně uzavřeno a demonstranti se do blízkosti předních světových politiků nedostali. V pohotovosti bylo ještě o něco více policistů než demonstrantů - 3500.
Až na drobné potyčky měla demonstrace pokojný průběh, 17 účastníků bylo podle policejních údajů krátkodobě zadrženo.


Rozsáhlé bezpečnostní opatření komlikovaly dopravu v okolí bavorské metropole, jež na mnoha místech zkolabovala a lidé se ocitli v zácpách.


Schwarzenberg přirovnal Putina k vládcům SSSR
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil Putinovo vystoupení za tvrdé. Soudí, že si Putin nárokuje postavení bývalého Sovětského svazu.


Podle ministra Schwarzenberga si Putin neuvědomuje, že Rusko není jedinou zemí, která podniká kroky k zajištění bezpečnosti. Americké rakety nejsou proti Rusku namířeny a česká vláda se bude rozhodovat svrchovaně, konstatoval český ministr. "Česká vláda a český parlament budou rozhodovat nezávisle," řekl Schwarzenberg.


Schwarzenberg se shodnul s Putinem v názoru, že dnes nejsou íránské rakety s to "k nám" doletět, ale americký radar v Česku má začít fungovat až v roce 2011. Technický vývoj je rychlý a ani státy jako Írán nebudou zahálet, upozornil šéf Černínského paláce.


Larídžání doufá, že se s Západem domluví
Do Mnichova přijel i íránský jaderný vyjednávač Alí Larídžání, který by měl v neděli jednat se západními činiteli poprvé od prosincového uvalení sankcí RB OSN na Írán. "Věříme, že íránský nukleární program je řešitelný, když o něm budeme jednat," citovla agentura Reuters Larídžáního. Larídžání poukázal na pozitivní předchozí jednání s představitelem EU Javierem Solanou.


Merkelová: Hlavní hrozbou je oteplování
Německá kancléřka Angela Merkelová apelovala na mezinárodní společenství, aby společně postupovalo proti globálnímu oteplování, které považuje za jednu z největších hrozeb pro lidstvo.


"Globální oteplování je ze střednědobého a dlouhodobého pohledu jednou z největších hrozeb, která může mít dramatické následky. Tato hrozba je globální, postihne každého a zastavit ji můžeme jedině společně," citovala Merkelovou agentura AP.


Merkelová to prohlásila během úvodního projevu na mezinárodní konferenci o bezpečnostní politice v Mnichově. Rovněž upozornila, že je třeba zabránit Íránu v realizaci jeho vojenského jaderného programu.


Právě problematika amerického jaderného deštníku má být jedním z témat na mnichovské konferenci. Jednat se bude také o roli Severoatlantické aliance, o situaci na Blízkém východě a v Afghánistánu či o globálním boji proti terorismu.


Izraelská šéfka diplomacie Cipi Livniová již na páteční slavnostní večeři vyzvala mezinárodní společenství k většímu tlaku na Írán s cílem zabránit mu ve vývoji jaderné bomby.


Schůzky se zúčastní rovněž americký ministr obrany Robert Gates, který hodlá nabádat partnery v NATO k větší angažovanosti v afghánské misi.


Mezi asi 270 vysokými představiteli a bezpečnostními experty ze 40 zemí bude též český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a první náměstek ministryně obrany Martin Barták. Slovensko bude reprezentovat ministr obrany František Kašický.

Související