egypt-archeologove-192.jpgPrezident Václav Klaus v pondělí v Egyptě slavnostně otevřel výstavu věnovanou půlstoletí výzkumů českých archeologů v povodí Nilu. Už padesát let se Český (dříve Československý) egyptologický ústav podílí na odhalování historie starověké faraonské říše, takže se je čím chlubit. Podle Klause jsme dosáhli ve světě málo takových úspěchů, jakých dosáhli archeologové v Egyptě.

Největší mezinárodní ohlas měl výzkum Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru prováděný v letech 1960 až 1974. Mastaba je typ podzemní hrobky s nízkou nadzemní nástavbou, z něhož se později vyvinuly pyramidy.

Čeští egyptologové dnes v Abúsíru bádají díky penězům z grantu, který na léta 2005 až 2011 přidělilo Egyptologickému ústavu ministerstvo školství. Peníze nestačí na vše, co by vědci chtěli zkoumat, kryjí ale jejich základní potřeby. Přesto by se česká egyptologie těžko obešla bez sponzorů z řad českých firem.

Věda to byznysu vrací: "Díky české egyptologii má země v Egyptě výborné jméno, to je pro obchodní vztahy ohromně důležité," řekl HN šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek, který vede v těchto dnech delegaci podnikatelů, doprovázejících na státní návštěvě Egypta prezidenta Klause.

Vezírova hrobka

Od založení ústavu v roce 1958 prováděli čeští archeologové vykopávky na desítkách lokalit po celém Egyptě. Mají na svém kontě řadu unikátních objevů: v roce 1995 například našli šachtovou hrobku správce faraonova paláce Iúfa, která byla prvním nevykradeným objektem tohoto typu objeveným od roku 1942. Pohřební komora obsahovala kompletní výbavu pro náročný posmrtný život bohatého vládcova rádce a dobře dochovanou výzdobu.

S pocity Indiana Jonese

"Je to teď hodně hektické," posteskl si včera koordinátor abúsírských vykopávek Jaromír Krejčí při zahájení výstavy Padesát let egyptsko-české spolupráce v archeologii v Egyptském muzeu.

Krejčí - stejně jako většina z půldruhé desítky jeho kolegů z českého egyptologického týmu - žije střídavě v Egyptě a v Česku. Na vykopávkách tráví pravidelně jaro a pak podzimní měsíce. "Musíte tomu přizpůsobit osobní život, ne všichni to vydrží," líčí příslušník střední generace českých egyptologů. On sám v Abúsíru pracuje od roku 1991, jsou ale i větší vytrvalci. Nestor české egyptologie a šéf ústavu profesor Miroslav Verner kočuje mezi Prahou a Nilem už téměř pětačtyřicet let.

Badatelé z Abúsíru jsou tak trochu jako diplomaté. Nejen proto, že léta udržují v místní společnosti respekt k Česku a pracují na dobrém jménu země, ale i ze zcela praktických důvodů: během pracovní sezony bydlí na ambasádě, na vykopávky denně jezdí. Práce je náročná - i když čeští archeologové mají přímo zakázáno vzít do ruky motyku a kopat, jak jsou běžně zvyklí z domova. "Jednak bychom nabourali společenské zvyklosti - od manuální práce tu jsou dělníci, jednak bychom tím dali najevo, že jim nedůvěřujeme - a to by nám neodpustili," říká Krejčí. Domek, kde na vykopávkách mívali Češi zázemí a aspoň trochu pohodlí, museli před časem z rozhodnutí úřadů zbourat, narušoval ráz lokality.

"A náhle stojíte na prahu nevykradené pohřební komory. Člověk trochu prožívá pocity Indiana Jonese," řekl nedávno egyptolog Miroslav Bárta, který vede výzkumné práce poté, co se jeho týmu podařilo objevit neporušený hrob starý čtyři a půl tisíce let v oblasti jižního Abúsíru, který patřil knězi Neferínpuovi.

Současné terénní práce egyptologického ústavu probíhají na území u Abúsíru, na jejichž výzkum mají čeští archeologové dlouhodobou koncesi. Projekt zpracovaný do roku 2011 například počítá s bádáním v hrobkách členů královské rodiny na pyramidovém poli, průzkumem nekrálovských hrobek a s hledáním dosud neobjevených objektů, jejichž existenci tu vědci předpokládají.

S velkým napětím se očekávají další práce v hrobce vysokého kněze Neferínupua, který žil ve 24. století př. n. l. Objekt objevený českými vědci na jaře 2005 ukrýval sarkofág s nedotčeným tělem hodnostáře a řadu šperků, rituálních předmětů i věcí denní potřeby. Vše nasvědčuje tomu, že hrobka obsahuje další dosud neotevřené prostory.

Na počátku by Asuán

Tradice české egyptologie nezačíná až v roce 1958, kdy ústav vznikl v souvislosti se zapojením tehdejšího Československa do mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek ohrožených stoupající vodou nové Asuánské přehrady.

Tradice je mnohem delší. Za skutečný počátek se považuje rok 1919, kdy se pozdější věhlasný egyptolog František Lexa stal soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově.

Výzkum zachraňuje historii

Jen málokdo tušil, že když se čeští archeologové zapojili do záchrany památek ohrožených stoupající vodou Asuánské přehrady, získají během krátké doby světový ohlas. Zeptali jsme se Hany Navrátilové, vědecké pracovnice Českého egyptologického ústavu.

HN: V čem hlavně spočívá podíl českých archeologů na výzkumu egyptských lokalit?

Archeologický výzkum často zachraňuje unikátní stavby i unikátní informace. Čeští egyptologové pracují na "svých" archeologických lokalitách často ve velmi obtížných situacích - například v podzemních labyrintech mohutných šachtových hrobek či za doslova polních podmínek při nedávných výzkumech Západní pouště. Naše poznání starověku otevírá přístup k poznatkům o tom, jak se tehdejší civilizace vyrovnávala s nejrůznějšími obtížemi. Je užitečné vědět, jak se tato 3000 let trvající civilizace vyrovnávala s výzvami, které jsou aktuální i dnes.

HN: O které lokality jde?

V posledních pěti letech se podílíme i na výzkumu Západní pouště, v lokalitě El-Hajez. Tamní nálezy nám zprostředkují jednak pohled na lidská sídliště ležící mimo údolí Nilu, a také na cesty, které Egypt spojovaly přes rozsáhlé pouště s okolními oblastmi.

HN: Co se považuje za největší úspěchy české egyptologie?

Objevy v Abúsíru. Zdánlivě "zcela prozkoumané" naleziště vydalo ještě řadu unikátních staveb - Ptahšepsesovu mastabu z dob 5. dynastie. Rovněž pak unikátní pyramidový komplex krále Raneferefa z téže dynastie, kde byly objeveny jedinečné papyrové archivy, jež nám umožňují nahlédnout do každodenního fungování významné instituce, kterou byl každý královský zádušní komplex, a mnohé další. Včetně ještě nevykradené pohřební komory velmože Iufaa z dob 26. dynastie. Nejnověji pak hrobku kněze Neferínpua. Zajímavé nálezy se objevují i v Západní poušti.

Související