Odborníci Wheelera řadí do elitní skupiny světových vědců minulého století vedle tvůrce teorie relativity Alberta Einsteina nebo dánského fyzika Nielse Bohra, který popsal strukturu atomu. O skonu slavného fyzika informovaly v pondělí tiskové agentury.
John Wheeler také úzce spolupracoval ve 30. a 40. letech s Bohrem, který za svůj výzkum dostal v roce 1922 Nobelovu cenu za fyziku.
Důsledků svého vynálezu nelitoval
"Pro mě to byl poslední titán, jediný žijící superhrdina fyziky," řekl o Wheelerovi Max Tegmark z Massachusettského technologického institutu.
Zasloužilý se narodil v roce 1911 a už v 21 letech získal doktorát z fyziky na Univerzitě Johnse Hopkinse. V polovině 30. let se přesunul do Dánska, kde studoval u Bohra. Později s ním odjel zpět do Spojených států, kde společně vytvořili takzvaný kapkový model štěpení jádra atomu, který umožnil další výzkum na poli nukleární energie.
Během druhé světové války se Wheeler zapojil do vývoje atomové bomby v projektu Manhattan. Na rozdíl od některých svých kolegů, kteří po svržení atomových bomb na Japonsko litovali své role v projektu, Wheelerovi vadilo, že se tuto zbraň nepodařilo sestrojit dříve, aby uspíšila konec války v Evropě, kde v roce 1944 padl jeho bratr Joe v Itálii.
Později Wheeler spolupracoval s Edwardem Tellerem na vývoji mnohem ničivější vodíkové bomby.
Světoznámý termín
V roce 1967 jako první vyřkl termín "černá díra", jímž označil koncentraci hmoty ve vesmíru s tak velkou hustotou, že její gravitační síla zabraňuje úniku jakýchkoli částic, včetně světla, která vzniká mimo jiné kolapsem hvězdy na konci jejího vývoje.
K Wheelerovým žákům patřili například významný kvantový fyzik a pozdější držitel Nobelovy ceny Richard Feynman nebo přední odborník na černé díry astrofyzik Kip Thorne.
