ahmadinezad_summit__192x128_.jpgMocnosti vnucují svá rozhodnutí Radě bezpečnosti a z toho důvodu není vhodné řešit potravinovou krizi na půdě OSN. Takový názor přednesl před účastníky summitu pro výživu a zemědělství v italské metropoli íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

"Jak mohou mechanizmy OSN zlepšit situaci, když některé velmoci vnucují svá rozhodnutí Radě bezpečnosti OSN, kterou navíc manipulují?" položil íránský prezident řečnickou otázku.

Íránský prezident navázal ostrými slovy na úvodní vystoupení generálního tajemníka Pan Ki-muna. Ten v úterý vyslovil názor, že k uspokojení rostoucí poptávky po potravinách je třeba navýšit jejich produkci o polovinu, a to nejpozději do roku 2030.  

"Pokud nepřijmeme vhodná opatření, situace povede k dalším krizím, které ohrozí ekonomický růst, společenský vývoj, ale i bezpečnost ve světě," varoval Ki-mun.

Pan Ki-mun dále vyzval účastníky, aby apelovali na své země v otázce snížení  limitů na vývoz potravin a o snížení dovozních cel. Podle něj je v prvé řadě nutné rychle obnovit jednání o další liberalizaci světového obchodu.

Na summitu v úterý dále vyplynulo, že OSN zároveň žádá o 1,7 miliardy dolarů, které by pomohly zamezit nedostatečné produkci potravin.

Více k tématu

Růst cen potravin byl v posledních měsících důvodem řady globálních nepokojů. Zdražování nejvíce doléhá na nejchudší, kteří ze svých příjmů procentuálně vynakládají největší částky právě na potraviny.

Na světě trpí hladem nebo podvýživou až 850 milionů lidí, kteří žijí v nejchudších zemích světa. To je nejvyšší číslo za posledních třicet let.

Zdroje jsou

Summit v Římě teď hledá řešení současné potravinové krize ve světě. K jednání účastníků summitu se v úterý vyjádřil také papež Benedikt XVI. Ten delegátům vzkázal, že hlad a podvýživa ve světě jsou nepřijatelné.

V té souvislosti také připomněl, že svět má dostatek zdrojů. Miliony lidí čekají na řešení a v sázce je nejen jejich přežití, ale i bezpečnost jejich země, nechal se slyšet papež.

Papež dále avizoval, že se odmítá sejít s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, který již na summitu vystoupil v rámci své první cesty do zemí západní Evropy.

Vrcholné schůzky se účastní okolo 40 šéfů států a vlád. Summit, který začal v úterý v italské metropoli, potrvá do pátku. U jednacího stolu v Římě zasedl mimo jiné francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jeho brazilský protějšek Lula nebo španělský premiér José Luis Zapatero. Přítomen má být také šéf Zimbabwe Robert Mugabe.