Hassan Alí MadžídBratranec svrženého iráckého prezidenta Saddáma Husajna byl dnes podruhé odsouzen k trestu smrti. Soud jej Alímu Hasanovi Madžídovi, známému pod přezdívkou Chemický Alí, vyměřil za potlačení šíitského povstání v 90. letech. První trest, který dosud nebyl vykonán, Madžíd dostal v roce 2007 za účast na genocidě Kurdů.

Soudce Muhammad Urajbí dnešní rozsudek zdůvodnil Madžídovou aktivitou proti šíitům, kteří povstali proti Bagdádu na jihu Iráku po válce v Perském zálivu v roce 1991. Kromě Madžída dnes dostal trest smrti Abdal Ghaní Abdal Ghafúr, který v době povstání vedl vládní stranu Baas v jihoirácké provincii Basra, tedy v dějišti povstání.

Saddám svého bratrance jmenoval po obsazení Kuvajtu v roce 1990 vojenským guvernérem tohoto území. Za šíitského povstání pak byl Madžíd ministrem vnitra. Zásah vládních jednotek znamenal tenkrát smrt pro 100.000 šíitů.

Čtěte také

 

Nepřiměřený trest

Soud, který zasedá ve střežené zóně centrálního Bagdádu, už v roce 2007 shledal Madžída vinným z masakrů Kurdů. Tyto zločiny se týkají operace Anfál, při níž v roce 1988 podle odhadů zemřelo 180.000 lidí.

Madžíd si svou přezdívku vysloužil tím, že k zákrokům proti Kurdům nechával použít chemické zbraně. Za svůj postup vůči nim se u soudu odmítl omluvit. Hájil se tím, že Kurdové stáli v 80. letech, kdy Irák bojoval s Íránem, na straně Teheránu. Rozsudek byl vynesen loni v září a měl být vykonán do měsíce.

Madžíd byl ale tehdy odsouzen s dalšími dvěma představiteli minulého režimu. Jedním z nich je bývalý ministr obrany Sultán Haším Taj, který byl v 90. letech ochoten spolupracovat s americkými agenty na Saddámově svržení.

Mnoho lidí proto považuje trest smrti pro něj za nepřiměřený. Prezident a dva viceprezidenti kvůli tomu zdrželi o půl roku podpis rozsudků a vláda stále trvá na tom, že mají být verdikty vykonány současně.

Související