Obama v Turecku: USA nejsou ve válce s islámem

Ve svém projevu v parlamentu Obama Turecko označil za důležitého spojence USA v mnoha oblastech, včetně boje proti terorismu. Vyzval k silnějším vazbám mezi Američany a muslimy. Teroristické skupiny, jako je Al-Káida, jsou podle něho extremisté, kteří nepředstavují širokou většinu muslimů.

"Spojené státy nejsou a nikdy nebudou ve válce s islámem," zdůraznil Obama. "Vztah USA s muslimským světem se nesmí zakládat na protivenství vůči Al-Káidě," dodal.

Obama před poslanci také řekl, že Spojené státy podporují snahy Turecka stát se členem Evropské unie. Pro zapojení Turecka do EU se vyslovil i v neděli v Praze. Nicméně francouzský prezident Nicolas Sarkozy zopakoval, že je nadále proti vstupu této země do unie.

Turecko, které je v mnoha ohledech pro USA klíčový partner, je poslední etapa Obamovy týdenní zahraniční cesty. Během ní se zúčastnil vrcholných schůzek dvaceti největších hospodářských mocností (G20) v Londýně, Severoatlantické aliance ve Štrasburku a Kehlu a Evropské unie a Spojených států v Praze.

 

 

 

Jde o armádu a bezpečnost

Po setkání s prezidentem Abdullahem Gülem šéf Bílého domu řekl, že vztahy obou zemí byly dosud definovány hlavně vojenskými a bezpečnostními hledisky, ale že teď musejí spolupracovat i při řešení světové hospodářské krize. USA jsou podle Obamy ochotny Turecku poskytnout další pomoc v boji proti separatistům ze Strany kurdských pracujících (PKK), která má základny v severním Iráku a kterou USA řadí k teroristickým organizacím.

Kromě zdvořilého potlesku bylo během jeho asi 25minutového projevu před zákonodárci ticho. Vřelejšího ohlasu se Obamovi dostalo tehdy, když hovořil o možné pomoci Spojených států v boji s PKK. Poslanci také nadšeně přivítali to, že USA podporují ambice Turecka stát se členem EU.

Obama podpořil dialog mezi Tureckem a Arménií, které rozděluje hlavně pohled na masové vraždění Arménů Turky za první světové války. Arménie a ve shodě s ní také OSN a řada států je považuje za genocidu. Turecko tento termín rozhodně odmítá.

Obama v předvolební kampani řekl, že podpoří kroky Kongresu směřující k tomu, aby i USA formálně označily masakry Arménů za genocidu. Nyní řekl, že si za tímto vyjádřením stojí, ale slovu "genocida" se vyhnul. Podle Obamova protějšku Güla by o tom, jak tyto historické události hodnotit, měli rozhodnout historici, nikoliv politici.

Obama: žijte vedle sebe v míru

Americký prezident také vyzval Turecko, aby pomohlo Izraeli a Palestině k tomu, aby mohly žít "vedle sebe v míru a prosperitě".

Obama odpoledne v Ankaře jednal s předsedou vlády Recepem Tayyipem Erdoganem. "Nepovažujeme se za národ křesťanský, židovský nebo muslimský," řekl Obama na následné tiskové konferenci s tím, že Američané se považují za národ občanů, které spojují ideály a určité hodnoty. Domnívá se, že "moderní Turecko bylo založeno na podobných hodnotách".

 

 

 

V úterý americký prezident návštěvu Turecka a celou cestu po Evropě ukončí v Istanbulu.

Turci považují jeho návštěvu a vůbec jeho zvolení za příležitost ke zlepšení vztahů s USA, které velmi poškodila americká invaze v Iráku za Obamova předchůdce George Bushe.

Turecko má pro USA velký význam vzhledem ke svému postavení v muslimském světě, k sousedství s Irákem a Íránem, k možné roli prostředníka mezi Izraelci a Palestinci i jako země, přes kterou mohou vést do spojeneckých zemí plynovody alternativní k plynovodům přes Rusko. Turecko má také po USA druhou nejpočetnější armádu v NATO.