Výsledky zátěžových testů 19 velkých amerických bank, které by měly být zveřejněny ve čtvrtek, nebudou znamenat začátek konce finanční krize. Uvedli to pro list Wall Street Journal (WSJ) profesoři na New York University Stern School of Business Matthew Richardson a Nouriel Roubini.

Podle prozatímních neoficiálních informací může existovat řada problémů v některé z regionálních bank, obří banky Citigroup a Bank of America by navíc mohly potřebovat mnohem více kapitálu, pokud dojde ke zhoršení ekonomické situace. Celkově však zatím vyplývá z neoficiálních zpráv na povrch, že je odvětví v dobrém stavu.

"To by sice byla dobrá zpráva, ale jen pokud by byla věrohodná," zpochybňují oba dosavadní informace, které se dostávají na veřejnost. Podle nedávné studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Roubiniho společnosti RGE Monitor je ale bankovní sektor naopak ve vážných problémech a testy jsou dělány na příliš optimistické bázi. Studie MMF odhaduje ztráty amerických půjček a cenných papírů na 2,7 bilionu dolarů, Roubiniho RGE Monitor to vidí ještě hůře, když ztráty odhaduje na 3,6 bilionu dolarů.

"Vláda by měla především ukončit poskytování kapitálu, záruk za půjčky a financování bez podmínek s tím spojených. Měla by se chovat stejně jako banky při poskytování úvěrů pro podniky v problémech," zdůraznili ve WSJ Richardson a Roubini.

Bezedné propasti na státní peníze

Zátěžové testy zatím ukázaly, že přibližně deset z 19 největších amerických bank, které je podstoupily, budou potřebovat další kapitál. Mezi finanční ústavy, které budou potřebovat navýšit rezervy, patří třeba Bank of America (BoA) a Citigroup. Například Bank of America bude potřebovat jako dodatečný kapitál od státu podle informací agentury Reuters ještě 34 miliard dolarů (zhruba 682 miliard korun).

Vládní experti v USA strávili nad zátěžovými testy bank tři měsíce, aby určili jejich příjmy, ztráty a kapitálové potřeby, pokud by se ještě zhoršily celkové ekonomické podmínky. Banky, u kterých testy prokáží nedostatek kapitálu, budou mít šest měsíců na jeho doplnění ze soukromých zdrojů. Jiné budou muset přijmout další injekci veřejných peněz, čemuž se však řada z nich brání.

Podle obou profesorů je bez ohledu na zátěžové testy velmi pravděpodobné, že se některá z velkých bank dostane do platební neschopnosti. "Vláda by měla přijít se systematickým plánem na řešení potíží těchto institucí. S plánem, který nespočívá jen v bezedných propastech na státní peníze," dodali Richardsona Roubini.

Zátěžové testy zavedlo v únoru americké ministerstvo financí. Jeho šéf Timothy Geithner to odůvodnil tím, že by měly přispět k růstu důvěry v klíčové americké bankovní ústavy a v obnovení stability finančního trhu. Geithner tehdy testy přirovnal k zátěžovým testům používaným lékaři k ohodnocení zdraví pacienta.