Měl to být vrchol českého předsednictví. Ve čtvrtek odpoledne v Praze začíná summit Východního partnerství, iniciativy, která má nastartovat novou úroveň vztahů Evropské unie s šesticí východoevropských zemí.

Do české metropole však nepřijedou někteří vrcholní politici a o závěrečné deklaraci se podle diplomatů bude kvůli sporům o víza jednat až do posledních okamžiků.

Na pražský summit nedorazí takové těžké váhy EU jako britský premiér Gordon Brown, francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo španělský premiér José Luis Zapatero. Brown alespoň projektu Východního partnerství vyjádřil "plnou podporu".

Do Prahy nepřijede ani ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, která zůstane doma kvůli tragédii ve městě Dněpropetrovsk, kde při nočním požáru zahynulo devět lidí. Summitu se ale zúčastní ukrajinský prezident Viktor Juščenko.

Nicolas Sarkozy zase dá přednost poslechu zprávy o rovných příležitostech ve Francii. Podle serveru euobserver.com může být neúčast francouzského prezidenta spojena také s tím, že Mirek Topolánek se neúčastnil summitu unie pro Středomoří v Paříži minulý rok.

Právě touto organizací, která sdružuje členské státy EU a země severní Afriky a Blízkého východu, se projekt Východního partnerství inspiroval. Měl by Bělorusku, Ukrajině, Moldavsku, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu umožnit zlepšit své vztahy s EU a čerpat z celkem 600 milionů eur na nejbližších pět let, které jsou na projekt vyčleněny.

"Jde o vytvoření rámce, ve kterém můžeme s těmito zeměmi rozjíždět různé projekty, aniž bychom to museli měsíce probírat s Moskvou," říká jeden z vysokých bruselských diplomatů. Podle něj nejde o vytváření nové sféry vlivu na území bývalého SSSR, ale naopak o popření myšlenky, že tyto státy měly patřit do něčí sféry vlivu, a to včetně Ruska.

Mnozí ruští experti Východní partnerství považují za zaměřené proti ruským zájmům. "Cílem iniciativy je rozčlenění postsovětského prostoru a konečné odtržení těchto republik od Ruska," napsal nedávno v deníku Nězavisimaja gazeta politolog Sergej Žilcov.

Oficiální reakce Moskvy je ale zatím zdrženlivá. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po středeční schůzce se svým polským protějškem Radoslavem Sikorskim prohlásil, že je spokojen s vysvětlením, že iniciativa nebude stavět účastnické země proti Rusku. "Počítáme s tím, že Východní partnerství se skutečně bude ubírat tímto směrem," řekl Sergej Lavrov.

Východní partnerství vzniklo jako švédsko-polská iniciativa, na jejím prosazení se ale aktivně podílela česká diplomacie, která si to vytkla jako jednu ze priorit svého předsednictví. Dohadování textu závěrečné deklarace probíhá dosti komplikovaně.

Skupina zemí v čele s Německem prosadila do původního českého návrhu větu, že zjednodušování udělování víz pro občany bude "dlouhodobým ad hoc procesem". Podle německé agentury DPA to rozhořčilo státy jako Ukrajina, které ve zjednodušení vízového styku viděly jeden z mála hmatatelných, okamžitých přínosů Východního partnerství.

Německo také odmítá označování šestice partnerských zemí za "evropské státy" a dává přednost výrazu "země východní Evropy". Chce tak zabránit uplatnění článku 49 nyní platné základní unijní smlouvy, která říká, že "všechny evropské země mají právo podat přihlášku do EU".

Související