Státy investovaly za uplynulých devět let skoro o polovinu více do zbrojení, než tomu bylo v uplynulém období. Výdaje šly podle zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) také na jaderné zbrojení. Podle dokumentu ale není jasné, jestli jaderné zbraně skutečně sestavuje KLDR.

Ze závěrečné zprávy institutu vyplývá, že výdaje na zbrojení ve světě v posledních devíti letech vzrostly o 45 procent. Loni se na vojenské účely vydalo už celkem 1,46 bilionu dolarů.

"Za osmileté funkční období amerického prezidenta George Bushe americké vojenské výdaje reálně vzrostly na nejvyšší úroveň od doby druhé světové války, nejvíc výdaje na války v Afghanistánu a Iráku. Toto zvýšení přispělo k bobtnajícím rozpočtovým deficitům," stojí ve zprávě SIPRI. Podle analytika SIPRI Sama Perlo-Freemana právě koncept "války proti terorismu" mnohé země přiměl k tomu, aby se na své problémy dívaly "vojenskou optikou".

USA loni vydaly na zbrojení 607 miliard dolarů. Částka představuje zhruba 42 procent světových výdajů na vojenské účely. Na druhém místě skončila s 85 miliardami dolarů Čína. Za ní následovaly Francie, Británie a Rusko, které vynaložilo loni asi 59 miliard dolarů. Čína a Rusko podle zprávy od roku 1999 své zbrojní výdaje téměř ztrojnásobily.

Zpráva: Stav zbraní v KLDR "neznámý"

Jedna z kapitol zprávy se věnuje jaderným zbraním. Osm jaderných velmocí jich podle SIPRI vlastní přes 23.300. Pětice z nich - Čína, Francie, Rusko, USA a Británie - nové systémy už rozmisťuje či se k tomu chystá v budoucnu. Zbývající trojici tvoří Indie, Pákistán a Izrael. Podle odborných odhadů by v těchto osmi zemích mohlo být celkem téměř 8400 jaderných hlavic.

Přestože Severní Korea provedla v poslední době několik nukleárních testů, není "veřejně známo", zda jaderné zbraně sestavuje, dodává zpráva.

V roce 2007 rostla i výroba zbraní. Stovka největších producentů vydělala podle SIPRI zhruba 347 miliard dolarů. To je nominální zvýšení o 11 procent a reálné o pět procent proti roku předcházejícímu. Zhruba 61 procent prodeje připadlo na 44 firem z USA, 32 procent pak na západoevropské výrobce, o zbytek se postaraly podniky v Rusku, Japonsku, Izraeli a Indii. Tři desítky firem zvedly své prodeje o více než 30 procent. V roce 2007 nejvíc zbraní prodal koncern Boening. Utržil zhruba 30,5 miliardy dolarů a jeho zisk činil přes čtyři miliardy dolarů.

Světová finanční krize se podle SIPRI podepisuje i na obchodu se zbraněmi. Objednávek prý ubývá a zisky klesají. Zbrojařské koncerny budou čelit tomu, že vlády budou škrtat své vojenské výdaje, aby dál neprohlubovaly rozpočtové schodky. Ruské firmy se už dostaly do potíží a dostávají státní pomoc, uvedl ústav.

Další kapitoly výroční zprávy se věnují ozbrojeným konfliktům, legitimitě mírových operací, bezpečnostní situaci v Afghánistánu či kontrole biologického a chemickému materiálu.

Související