Roztržka mezi Ruskem a Běloruskem, donedávna nejbližšími spojenci, prý spěje k dalšímu vyhrocení. Ruský list Kommersant dnes napsal, že "Moskva v nejbližší době může zahájit nový hospodářský útok na Minsk, tentokráte plynárenský". A Minsk se prý v odvetě chystá zavést celní kontroly na společné hranici.

Roztržka mezi Moskvou a Minskem přerostla ještě minulý týden v "mléčnou válku".

Ruský zákaz dovozu mléčných výrobků ze sousední země následoval den poté, co běloruský prezident ostře kritizoval Moskvu, že zdržuje vyplacení úvěru ve výši půl miliardy dolarů a využívá toho k nátlaku na Minsk, aby uznal odštěpenecké gruzínské regiony Abcházii a Jižní Osetii.

Lukašenko nepodepsal síly rychlé reakce

Tuto neděli pak Lukašenko zaskočil Kreml, když na protest proti "hospodářské diskriminaci" nepřijel do Moskvy podepsat připravenou dohodu o vytvoření společných sil rychlé reakce takzvané Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), ve které si Moskva přeje vidět hlavní bezpečnostní nástroj v postsovětském prostoru.

"Příčinou naší neúčasti na jednání ODKB je kategorický nesouhlas Běloruska s přijímáním rozhodnutí ve vojensko-politické sféře do té doby, dokud je podrývána běloruská ekonomická bezpečnost," píše se v nótě běloruského ministerstva zahraničí.

V Kremlu do poslední chvíle nevěřili, že by Alexandr Lukašenko na summit nepřijel. Tím spíše, že Bělorusko se podle principu rotace mělo stát předsedající zemí. "Čekali jsme problémy od kohokoli, ale ne od Běloruska," řekl Kommersantu tiskový tajemník ODKB Vitalij Strugovec.

"Někoho tu přestalo bavit vládnout," zaznělo z Moskvy do Minsku

Kreml nemíní Minsku toto veřejné ponížení odpustit. "Je zjevné, že někoho přestalo bavit být prezidentem této země (Běloruska)," citoval Kommersant nejmenovaného vysoce postaveného spolupracovníka ruského prezidenta Medveděva.

Ten veřejně vyčetl Lukašenkovi, že mu ani nezatelefonoval. "Nepovažuji za správné, když multilaterální spolupráce závisí na vzájemných vztazích dvou zemí," řekl novinářům po skončení summitu.

Za diplomatický skandál může běloruský režim tvrdě zaplatit. Důvodem budou nejasnosti ohledně cen plynu pro Bělorusko.

Minsk si podle Kommersantu "nevšiml", že ruský plyn zdražil z loňských 128 na 210 dolarů za tisíc metrů krychlových v prvním čtvrtletí letošního roku; běloruské platby se podle diplomatů pohybují okolo 150 dolarů a dluh u Gazpromu činí asi 70 milionů dolarů; sám Gazprom však tuto sumu neupřesnil. 

Další válka o plyn?

Kommersant připouští, že ještě v březnu se prezidenti obou zemí, Dmitrij Medveděv a Alexandr Lukašenko, dohodli, že ruský plyn pro Bělorusko bude stát jen 150 dolarů. Ale ústní úmluva nebyla právně zakotvena. 

"Konflikt, soudě podle všeho, se už dostal na vládní úroveň," poznamenal deník a dodal, že premiéři obou zemí spolu v posledních dnech už dvakrát telefonicky jednali. 

Minsk se prý už připravuje na velký střet s Moskvou: mluvčí běloruských pohraničníků oznámil, že na Lukašenkův příkaz se chystá "možnost zavést prvky pohraniční a celní kontroly na hranici s Ruskem".

"Tlak na nás nemá perspektivu. Jsme přesvědčeni, že jsme v právu, a půjdeme až do konce," cituje závěrem Kommersant výrok nejmenovaného zdroje blízkého ruskému vedení. 

Zdá se, že si to uvědomuje i oficiální Minsk, pro který by případný plynový konflikt mohl být smrtící. Ruská ministryně zemědělství Jelena Skrynniková prohlásila, že Bělorusko nabídlo dobrovolně omezit export sušeného mléka na dobu dvou kvartálů. Nabídka prý přišla ústně, ale Rusko je ochotno podobnou dohodu podepsat.