Nejvyšší íránský ústavní orgán, rada dohlížitelů, v úterý zamítl žádost opozice anulovat prezidentské volby z 12. června. Na jeho žádost ale vůdce země ajatolláh Alí Chameneí o pět dní prodloužil lhůtu k podávání stížností na volby.

Z Teheránu nepřišly žádné zprávy o novém povolebním násilí a podle agentur zřejmě prozatím získal navrch vládnoucí režim.

Vítěz voleb, dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád, má podle úterního oznámení úřadů složit přísahu a představit svou vládu mezi 26. červencem a 19. srpnem. V souvislosti s protesty si Írán a Velká Británie vzájemně vypověděly po dvou diplomatech.

Rada dohlížitelů po prozkoumání stížností neúspěšných kandidátů neshledala vážná pochybení, řekl její mluvčí. Tím íránský režim očividně uzavřel další dveře ke kompromisu, napsala agentura AP. Později však rada vyzvala Chameneího k prodloužení lhůty ke stížnostem a ten na to přistoupil.

Podle oficiálního verdiktu dostal Ahmadínežád dvě třetiny hlasů. Opozice hlasování považuje za zmanipulované a chce si vynutit nové volby.

Její protesty si vyžádaly možná přes 20 mrtvých. Nejvyšší íránští představitelé obvinili z jejich podněcování Spojené státy a Británii.

Protesty zeslábly 

Ahmadínežádův hlavní soupeř Mír Hosejn Músáví v úterý oznámil, že brzy zveřejní "úplnou zprávu o podvodech a nesrovnalostech" při volbách. Ministerstvo vnitra ho ale vyzvalo, aby "respektoval zákon a hlas lidu".

Další neúspěšný kandidát Mahdí Karrúbí vyzval ke dni smutku za oběti střetů mezi stoupenci opozice a represivními složkami.

Podle AP protesty zeslábly, což možná znamená, že tvrdý postup úřadů proti demonstrantům je účinný. V teheránských ulicích jsou stále rozmístěny policejní a další síly připravené zakročit proti případným novým protestům.

Íránské úřady také potvrdily, že k souzení zadržených demonstrantů bude ustaven zvláštní soud.

Vzhledem k tomu, že úřady omezily možnosti zahraničních sdělovacích prostředků, je obtížné získat o situaci nezaujaté zprávy. Organizace Reportéři bez hranic se sídlem v Paříži oznámila, že od začátku protestů 13. června bylo už v Íránu zadrženo 34 novinářů.

Prakticky všechny zprávy o protestech se týkaly Teheránu. O situaci na venkově nejsou žádné informace. Venkov byl označován za baštu dosavadního prezidenta.

"Dobré vztahy s íránským lidem" 

Íránská televize s jasným cílem diskreditovat protesty vysílala rozhovory s jejich údajnými účastníky, kteří říkali, že je k účasti zlákaly zahraniční sdělovací prostředky jako BBC a Hlas Ameriky.

Hrozby použití síly vůči opozičním protestům i nejméně 20 zabitých během demonstrací vyvolávají stále větší znepokojení Západu.

Britský premiér Brown prohlásil, že Británie nechce, aby se Írán ocitl v izolaci, chce mít dobré vztahy s íránským lidem, ale nemůže mlčet k represím a cenzuře. Krátce poté oznámil, že Írán v pondělí vypověděl dva britské diplomaty a že Británie odpovídá stejným krokem. Vypovězení obou Britů označil za zcela nepodložené.

Švédsko, příští předsednická země Evropské unie, si dnes předvolalo íránského velvyslance a vyjádřilo mu znepokojení nad povolebním vývojem v Íránu a nad restrikcemi vůči médiím.

Povolební násilí v Teheránu ve Stockholmu odsoudili vysoký představitel Evropské unie Javier Solana a švédský ministr zahraničí Carl Bildt. Ministr ale řekl, že "není důvod mluvit o nějakých sankcích proti Íránu. Je potřeba, aby změna přišla zevnitř, my můžeme poskytnout jen morální podporu," prohlásil.

Na druhé straně Rusko uvedlo, že výsledky voleb respektuje a že spory kolem nich by měly být vyřešeny v souladu s íránskou ústavou.

Před britskou ambasádou v Teheránu v úterý protestovala asi stovka Ahmadínežádových stoupenců, kteří spálili britskou vlajku. Není jasné, zda šlo o studentskou akci, o níž předtím íránská agentura Pars napsala, že byla odvolána poté, co ji úřady zakázaly.

Související