Jiskru, která odpálila soudek prachu ve vztazích mezi Číňany (Chany) a etnickými ujgurskými muslimy na čínském dálném západě, vykřesalo násilí v továrně na hračky vzdálené téměř 3000 kilometrů, napsala pro list The Times Jane Macartneyová z Urumči, správního střediska Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Tohle násilí, při němž zemřeli dva dělníci a několik dalších bylo zraněno, vyvolalo nejkrvavější nepokoje, jaké Čína zažila za poslední dvě desetiletí a jen podtrhlo antipatie panující mezi těmito dvěma etnickými skupinami. Zvýraznilo ale také podmíněný reflex, kdy se čínská kontrola sdělovacích prostředků ve snaze zajistit, aby se k lidem dostalo co nejméně špatných zpráv, stává živnou půdou pro nedůvěru, zvěsti a přehánění.

Na začátku byla fáma o znásilnění

Koncem června se v továrně na hračky Xuri Toy Factory ve městě Šao-kuan na čínském průmyslovém jihu vynořily zvěsti, že ujgurští dělníci znásilnili dvě mladé zaměstnankyně z většinového etnika Chan. Tyto nepotvrzené zprávy vyvolaly prudkou reakci, chanští dělníci napadli své ujgurské kolegy, dva Ujgurové zemřeli a desítky Chanů i Ujgurů byly zraněny.

V následujících dnech oficiální činitelé oznámili, že zpráva o znásilnění byla jen pomluvou, kterou rozšířil nespokojený bývalý zaměstnanec, jenž už je ve vazbě. Zadrženo bylo celkem 13 lidí, všichni z etnika Chanů. Pro čínské oficiální činitele, kteří zveřejnili zprávu o zadržení šiřitele pomluvy, se všechno zdálo být vyřešené. Ujgurové měli přístup k faktům.

Děti rozsekané na kousky. Prý…

Ale škoda už byla napáchána. Zvěsti se dostaly k Ujgurům do jejich domoviny v nejzápadnější oblasti Sin-ťiang. Košatěly a bytněly. Místní lidé se doslýchali, že stovky jejich ujgurských rodáků zemřely. Další si mumlavě sdělovali, že byly na kousky rozsekány ujgurské děti. Cokoli se zdálo být uvěřitelné po vší zášti, která mezi Chany a Ujgury v Sin-ťiangu vře po desetiletí.

Navíc Číňané se odnepaměti učí přijímat oficiální zprávy s větší či menší podezíravostí. Co nám neřekli? Jaké podrobnosti ututlali? Dokonce i kdyby zpráva státních sdělovacích prostředků byla přesná, stačila na to, aby rozdmýchala nespokojenost dřímající pod povrchem.

Mešity mládeži do 18 let nepřístupné

Ujgurové jsou už dlouho podráždění přílivem Chanů mířících za pracovními příležitostmi, které nabízí rozvoj petrochemického průmyslu v oblasti Sin-ťiang. Mnozí jsou přesvědčení, že toto bohatství by mělo patřit jen jim a ne příchozím. Dalším vadí omezující pravidla uvalená na jejich víru - například zákaz chození do mešit pro kohokoli, komu ještě nebylo osmnáct let. A pak stačí jeden příběh z jihu, aby propuklo násilí.