Vláda Jana Fischera kývla na návrh, který má omezit imunity zákonodárců. Změna tohoto ústavního zákona je však stále v nedohlednu. Vláda totiž nemá dostatečnou moc a stávající sněmovna čas návrh prosadit.

S návrhem přišla Strana zelených. Poslanci a senátoři by podle něho měli o imunitu přijít ve všech případech, kdy by překročili zákon. Výjimkou by zůstaly jejich projevy a hlasování v parlamentu.

Imunita se nyní vztahuje na veškeré jednání zákonodárců, například i na dopravní nehody. O vydání k trestnímu stíhání rozhoduje sněmovna či Senát. Pokud se rozhodnou zákonodárce nevydat, nemůže být stíhaný ani po skončení mandátu. 

Imunita podle zelených ztrácí na významu, protože dnes prý nehrozí, že by stát omezoval práva poslanců a senátorů. Pokud by byl zákonodárce přistižen přímo při páchání trestného činu nebo bezprostředně po něm, mohla by ho policie na rozdíl od současné praxe zadržet. Postup by pak byl stejný jako při vyšetřování běžných pachatelů.

Stanovisko Fischerova kabinetu k návrhu zelených však zřejmě nebude mít velký význam. Jde totiž o změnu ústavního zákona, kterou nelze projednat ve zrychleném řízení, to znamená v prvním čtení.

A vzhledem k tomu, že poslanci už před sebou ve stávajícím složení mají jen jednu schůzi, a to zářijovou, je prakticky nemožné, aby se s imunitou takto rychle "vypořádali" a zvládli všechna tři čtení.

Zrušení "přílepků" neprošlo

Další návrh poslanců Strany zelených - zrušit praxi takzvaných přílepků k návrhům zákonů - u kabinetu Jana Fischera narazil. Vládní legislativní rada našla v návrhu hodně právních problémů, řekla po jednání vlády novinářům ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Za "přílepky" se označují části zákona, které sněmovna schválí na poslední chvíli formou pozměňovacího návrhu k naprosto nesouvisející normě.

Zelení v novele jednacího řádu navrhli také prodloužení lhůt pro projednávání zákonů mezi druhým a třetím čtením, aby měla vláda i jiné instituce více času vyjádřit se k navrženým změnám v předlohách. Všechny pozměňovací návrhy by měly být navíc řádně odůvodňovány v rozpravě. Praxe je nyní taková, že poslanci přečtou pozměňovací návrhy, ale někdy je nedostatečně představí. Pak se občas stává, že sněmovna přesně neví, o čem hlasuje.

Nezávisle na stanovisku vlády rozhodne o předloze parlament. Zelení budou zřejmě usilovat o přijetí návrhu už v prvním čtení. Podle dosavadních reakcí poslanců jiných stran to ale vypadá, že návrh nemá na zrychlené projednání šanci. Pokud předlohu sněmovna nepřijme v září, spadne návrh pod stůl. V říjnu následují předčasné parlamentní volby.

Související