Prioritou nového generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena je jednoznačně vývoj v Afghánistánu, kde alianční vojáci včetně Čechů bojují proti islámským radikálům. Rasmussen na to poukázal ve svém pondělním projevu v Bruselu.

Podle něj je nutné, aby Severoatlantická aliance během Rasmussenova pětiletého funkčního období postupně předala kontrolu a odpovědnost za bezpečnost ve většině země afghánským úřadům.

"Budeme Afghánce podporovat, dokud to bude třeba. Podporovat znamená pomoci jim, aby se postavili na vlastní nohy," řekl Rasmussen.

Omezit přitom nový generální tajemník plánuje i misi v Kosovu, takzvanou KFOR, kde slouží i stovky českých vojáků. Rasmussen tvrdí, že by se během následujících pěti let měla výrazně zmenšit a nebo dokonce zcela zaniknout, ale její omezení a případný konec generální tajemník nespojuje s případným posílením mise ISAF v Afghánistánu.

Rozhodnutí nakonec padlo: Novým šéfem NATO bude Rasmussen - čtěte ZDE

Jednání o budoucnosti světa podle NATO začalo večeří a koncertem - čtěte ZDE

"Myslím si, že bychom měli rozlišovat mezi KFOR a ISAF. Snížení přítomnosti KFOR v Kosovu se může stát díky pokroku v terénu. Kosovo je úspěchem. Je to skvělý příklad toho jak NATO, EU a OSN dokážou spolupracovat," dodal.

Priorita číslo 2: Moskva 

Spolupráce naopak vázne mezi aliancí a Ruskem, a to především od loňské rusko-gruzínské války. Vzájemné vztahy s Moskvou přitom Rasmussen označil za "prioritu číslo dvě" a během svého funkčního období by prý rád viděl rozsáhlé strategické partnerství právě mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem.

Jednou z podmínek však podle něj bude ochota Ruska respektovat územní celistvost okolních států. To je případ Gruzie, kdy Rusko uznalo samostatnost separatistické Jižní Osetie a Abcházie, což jsou "na papíře" stále gruzínské regiony, přestože vedou dlouhý boj za vlastní samostatnost.

Rasmussen připustil, že válka v Gruzii, po níž NATO a Rusko na čas zmrazily vzájemné vztahy, je nadále velkým problémem. "Nejsem snílek. Máme co dělat s opravdovými spory a neshodami v celé řadě oblastí. NATO ale není zaměřeno proti Rusku. Myslím si, že máme mnoho společných zájmů," uvedl.

Rasmussen přitom vůbec nezmínil protiraketový štít, jehož vybudování plánují Spojené státy. Součástí systému má být i radar v Česku a raketová základna v Polsku, ale nynější vláda Baracka Obamy si dosud na tyto prvky ve střední Evropě svůj názor nevyjasnila.

Související