Pouze 14 žen se stalo členkami vlád v samostatné České republice. Zatím deset vlád od počátku 90. let tvořilo celkem 212 ministrů a ministryň. Zcela bez ministryň byla hned první vláda sestavená tehdejším premiérem Václavem Klausem a pak také kabinet Miloše Zemana na přelomu tisíciletí. Nejvíce žen zasedlo ve vládě vedené Mirkem Topolánkem od ledna 2007, pět z 24 ministrů - po celé funkční období však vydržela pouze jedna - Vlasta Parkanová. Vyplývá to ze srovnání, které na svých webových stránkách zveřejnila organizace Fórum 50 procent.

Stejně jako v Topolánkově vládě, tedy pět žen, zasedá také v italské nebo polské vládě. Ve Švédsku je zastoupení pohlaví v kabinetu téměř rovnocenné. Z 21 ministerstev v této severské zemi řídí ženy deset. Na rozdíl od zmiňovaného Polska či Itálie švédské ministryně vedou i rezorty energetiky a obchodu, které se tradičně vnímají spíše jako domény mužů. Za zmínku pak stojí Island s premiérkou Jóhannou Sigurdóttirovou nebo Litva s novou prezidentkou Daliou Grybauskaitéovou. 

Trojnásobné ministryně 

Některé ženy se v českých vládách objevují častěji. Třikrát se ministryní stala například Parkanová (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09). V druhé vládě Václava Klause vedla spravedlnost, stejně jako v následné přechodné vládě Josefa Tošovského. V kabinetu Mirka Topolánka řídila od ledna 2007 do letošního března ministerstvo obrany.

Třikrát se ministryní stala také sociální demokratka Petra Buzková. Pokaždé jí předseda vlády svěřil ministerstvo školství - od července 2002 tak učinil tehdejší premiér Vladimír Špidla, v roce 2004 pak Stanislav Gross a o rok později Jiří Paroubek.

Shodně po dvou zkušenostech s vládním působením získala Miroslava Kopicová ve školství a Milada Emmerová (ČSSD) ve zdravotnictví. Ministryněmi se za posledních 17 let staly rovněž Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Marie Součková (ČSSD), Dana Bérová, Milena Vicenová, Daniela Filipiová, Dana Kuchtová, Helena Třeštíková, Džamila Stehlíková, Dana Jurásková a Daniela Kovářová. Na starost tyto ženy dostaly nejčastěji zdravotnictví, ale také kulturu, informatiku, zemědělství, spravedlnost nebo lidská práva a menšiny.

Zhruba 16 procent žen ve sněmovně 

V současné vládě Jana Fischera zasedly pouze tři ženy, ze 17 členů kabinetu ale tvoří téměř 18 procent. Fischerův kabinet se tak ocitl na druhém místě v podílu zastoupení žen - po Topolánkově vládě, kde ženy představovaly skoro 21 procent členů.

V české dolní komoře ženy tvoří zhruba 16 procent členů, což ji řadí na 77. místo na světě v tabulkách Meziparlamentní unie. Fischerova vláda nedávno schválila materiál ministra pro menšiny Michaela Kocába, který počítá s třicetiprocentním podílem žen na kandidátních listinách do parlamentních voleb. Změny v zákonech, které by kvótu zapracovaly, má do konce roku předložit ministerstvo vnitra.

Poslankyň možná ještě ubude

Celkem 154 žen vyšlou do boje o poslanecká křesla dvě největší politické strany, ČSSD a ODS. Na volitelných místech je ovšem pouze zlomek z nich. Více žen má na kandidátkách ČSSD, ženy z ODS jsou ale častěji na volitelných místech, pokud se to posuzuje podle výsledku voleb v roce 2006. ČTK to zjistila z porovnání 14 krajských kandidátních listin obou stran.

Sociální demokraté mají na kandidátkách 89 žen, reálnou šanci na zvolení má deset z nich. Na občanskodemokratických listinách je dohromady 65 žen. Zvolených by jich mohlo být devět. V procentech mají tedy větší šanci na zvolení kandidátky ODS.

Pokud by volby dopadly stejně jako v roce 2006, dostalo by se do Poslanecké sněmovny zhruba 25 až 28 žen. Jejich počet by tak oproti současnosti ještě klesl, ze 16 na 14 procent.

Nejvíce kandidátek bude mít zřejmě Strana zelených, která prý bude listiny sestavovat formou zipu. Pokud tento postup dodrží, bude za tuto stranu kandidovat 50 procent žen. Druhá bude patrně KSČM, která do volebního klání pošle 101 žen. Kandidátky poslední parlamentní strany KDU-ČSL nejsou zatím sestaveny. "V tuto chvíli mohu říct, že budeme mít dvě ženy lídry, a to ve Zlínském a Středočeském kraji," uvedl v pátek Hynek Jordán z tiskového oddělení strany.