Plánovaná soukromá návštěva maďarského prezidenta Lászlóa Sólyoma v podunajském Komárně, která se má odehrát 21. srpna, je podle nejvyšších slovenských představitelů nevhodná. Sólyom prý není na Slovensku vítaným hostem v den výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Invaze v roce 1968 se totiž účastnila i maďarská armáda. Dlouhodobé napětí mezi Slovenskem a Maďarskem tak zřejmě dosáhlo nového vrcholu.

Sólyom má během své návštěvy odhalit sochu zakladatele uherského státu krále Štěpána I. Svatého. Návštěva se má uskutečnit v době, kdy oboustranné vztahy zatěžuje polemika kolem slovenského jazykového zákona. Budapešť je přesvědčena, že zákon znevýhodňuje početnou maďarskou menšinu na Slovensku, a obrátila se kvůli němu mimo jiné na OSN.

"Takto organizovanou návštěvu vnímáme jako vědomou provokaci vůči Slovensku a nemůžeme převzít odpovědnost za důsledky, které ponese, včetně zhoršení slovensko-maďarských vztahů," uvedli ve středečním prohlášení slovenský prezident Ivan Gašparovič, ministerský předseda Robert Fico a předseda parlamentu Pavol Paška. Výběr termínu je podle nich z historického hlediska necitlivý a netaktní krok vůči Slovensku. Sólyomovi také vyčítají, že neprojevil zájem setkat se během připravované návštěvy s oficiálními slovenskými představiteli.

V dokumentu slovenského vedení se dále uvádí, že Slovensko je už několik týdnů vystaveno "hrubým a nevybíravým útokům oficiálních představitelů Maďarska včetně prezidenta Sólyoma" a že "Maďarská republika spustila proti Slovensku bezpříkladnou diskreditační mezinárodní kampaň, založenou na vědomé dezinterpretaci novely zákona o státním jazyku".

Sólyom i ve středu kritizoval změny ve slovenském jazykovém zákonu, který posiluje postavení slovenštiny například v úředním styku. Nechal se slyšet, že Maďarsko by mělo svým krajanům v zahraničí zajistit, aby mohli na úřadech používat maďarštinu. Na Slovensku žije přes půl milionu etnických Maďarů. Ti tak tvoří asi desetinu obyvatelstva Slovenska.

Související