Předčasné volby budou 9. a 10. října. Po pádu vlády se na zkrácení čtyřletého mandátu zákonodárců dohodla většina stran zastoupených ve Sněmovně. Jeden poslanec ale omezení volebního období napadl u Ústavního soudu. Miloš Melčák nechce lavici dolní komory Parlamentu opustit před řádným termínem v roce 2010.

Konkrétně podal Melčák ve středu ústavní stížnost proti zákonu o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb. ČTK to řekl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. Více informací prý soud zveřejní ve čtvrtek.

K návrhu se nechtěl vyjádřit ani Melčák. "Já ještě nevím, jestli to bylo na Ústavní soud doručeno," uvedl poslanec.

Není to ústavní zákon

Langášek ČTK potvrdil, že jde o první stížnost podanou v Česku proti ústavnímu zákonu. "Proto půjde o velice komplikovanou záležitost," uvedl Langášek. Ústavní zákony jsou předpisy nejvyšší právní síly, upravují nejdůležitější otázky právního řádu a lze je měnit opět pouze ústavním zákonem. Melčák ale ve stížnosti tvrdí, že norma o zkrácení volebního období je ústavním zákonem jen svým názvem, ale po materiální a obsahové stránce nenaplňuje potřebné náležitosti.

Ve stížnosti poslanec mimo jiné tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže zastávat funkci po celé čtyři roky. Stížnost je individuální, je pod ní podepsán pouze Melčák. Je spojena s návrhem na zrušení zákona i prezidentova rozhodnutí.

Odborníci: Volby budou 

Odborníci na ústavní právo zastávají názor, že stížnost poslance Melčáka by předčasné volby ohrozit neměla. "Nevím, v čem by mohl (soud) shledávat neústavnost zkrácení volebního období. Samozřejmě že lze říci, že poslanci byli voleni na celé volební období, ale to neznamená, že dodržení jejich volebního období je nějakým jejich ústavním právem," zdůraznil odborník na ústavní právo a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský.

Poslankyně ODS ze sněmovního ústavně právního výboru Eva Dundáčková pokládá za možné, že soud rozhodne, že poslancům budou nahrazeny jejich mzdy od předčasných voleb až do termínu, kdy se měly uskutečnit řádné volby. "Myslím, že předčasné volby to neohrozí. Spíše je to spor o výkon mandátu a o to, jestli je možné ho zkrátit ve vztahu k náhradě škody, což by byly platy poslanců. Pokud by Ústavní soud do 9. října rozhodl, že se zákon ruší, tak by pokračovala stávající Poslanecká sněmovna," řekla Dundáčková ČTK.  

Melčák podržel Topolánkovu vládu

Melčák byl člen Poslanecké sněmovny v letech 1996 až 1998 a nyní je poslancem nepřetržitě od roku 2002. Byl zvolen za ČSSD. Ze strany byl vyloučen poté, co spolu s Michalem Pohankou umožnil na začátku roku 2007 vznik koaliční vlády premiéra Mirka Topolánka. Od té doby působí ve sněmovně jako nezařazený poslanec.

Ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období sněmovny se podobá normě z roku 1998, která byla přijata po pádu poslední vlády Václava Klause. Oba zákony například zkracují některé termíny pro organizaci předčasných voleb. O návrhu směřujícím proti novému zákonu uvažovali i někteří senátoři, nakonec jej však nepodali.

"Navržený ústavní zákon míří proti smyslu ústavy jako řádu obecných a předem známých pravidel vládnutí. Jeho přijetí rozhodně není jedinou cestou, jak dosíci předčasných voleb do Poslanecké sněmovny," uvedla například letos v květnu ústavní senátní komise.