Polský premiér Donald Tusk i prezident Lech Kaczyński si v úterý ráno přivstali. Už ve tři čtvrtě na pět ráno se na poloostrově Westerplatte u Gdaňsku zúčastnili vzpomínkové akce k uctění obětí druhé světové války.

Právě za úsvitu přesně před sedmdesáti lety totiž začala německá válečná loď Schleswig-Holstein tento poloostrov ostřelovat. Tato událost je pokládána za začátek nejkrvavějšího vojenského konfliktu v dějinách, v němž během šesti let zahynulo přes šedesát milionů lidí.

Památku obětí brzy ráno uctili polští politici, odpoledne se sem ale ještě vrátí se svými zahraničními kolegy. Mezi hosty je německá kancléřka Angela Merkelová a především ruský premiér Vladimír Putin, jehož projev je v Polsku s napětím očekáván.

Většina Poláků chce, aby se omluvil zato, že sedmnáct dní po nacistickém Německu napadl Polsko i Sovětský svaz. „Sedmnáctého září, když jsme ještě bránili Varšavu, dostalo Polsko ránu nožem do zad,“ řekl při úterní vzpomínkové akci polský prezident Lech Kaczyński.

„Pakt Ribbentrop-Molotov je horší než Mnichov“

Ruský premiér naznačil smířlivý tón již v pondělní otevřeném dopise. Pakt nacistů se Sověty jednoznačně odsoudil a označil ho za nemorální akt, 1. září 1939 pak považuje za nejtragičtější den v historii Evropy. Putin ale zároveň upozornil, že tomuto paktu předcházel podpis Mnichovské dohody už v roce 1938 a že svou roli sehrál již nespravedlivý diktát mocností po první světové válce.

Polský tisk přijal Putinův dopis vstřícně, i když ne bez výhrad. Podle polského publicisty Adama Michnika je Pakt Ribbentrop-Molotov na jiné úrovni než Mnichovská dohoda.

„Neshodneme se v tom, že by se mělo stavět rovnítko mezi smutným, oportunistickým a amorálním svolením s hitlerovskou expanzí a plnou hitlerovsko-stalinskou agresí v Polsku. Anglické a francouzské armády nevstoupily do Československa, aby okupovaly tuto zemi,“ uvedl v komentáři pro deník Gazeta Wyborcza.

Vášně v Polsku vzbuzuje také to, že Putin odmítá jednat o dalším zpřístupnění archivních materiálů týkajících se masakru v Katyni, při němž sovětská tajná služba NKVD v roce 1940 povraždila tisíce zajatých polských důstojníků.

Z ruského pohledu konzervativnější stanovisko než Putin zastává ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten se ostře ohradil proti "přepisování historie", znevažujícím klíčovou roli někdejšího Sovětského svazu při osvobození Evropy od nacismu.“Dokonce ani za studené války se nikdo a nikdy nesnažil stavět na roveň nacistický režim a Stalinovu diktaturu," napsal Lavrov v úterní článku pro list Rossijskaja gazeta.

Merkelová se zastala odsunutých Němců

Při příležitosti výročí uvedla světová média i vyjádření dalších významných politiků. Angela Merkelová o víkendu řekla, že vnímá 1. září jako den smutku za lidské utrpení a den paměti o vině Německa, země, která rozpoutala druhou světovou válku.

"Německo rozpoutalo druhou světovou válku," uvedla německá kancléřka v úterním rozhovoru pro televizi ARD. "Světu jsme způsobili bezmezné utrpení," dodala. Nespravedlivé je ale podle ní vysídlení Němců z bývalého německého území, jež po válce připadlo Polsku.

Britský ministr zahraničí David Miliband napsal v deníku Gazeta Wyborcza, že Británie ví, že v roce 1939 spojenci Polska nedokázali zemi vojensky pomoci. Polský premiér Tusk prý doufá, že vzpomínkové akce se v Gdaňsku ponesou ve smířlivém duchu.

Související