Právník on-line: Jsem přesvědčen, že sněmovnu přirozeně rozpustit lze

Naše Ústava má jistě některé nedostatky, jsm však přesvědčen, že Poslaneckou sněmovnu přirozeně rozpustit lze. Jistá omezení nebo znesnadnění jsou dle mého soudu nutná, jinak bychom se mohli dočkat, že se by se mohla objevit tendence rozpouštět Poslaneckou sněmovnu pro kdejakou malichernost.

To by divné skutečně bylo. Předpokládám však, že má Ústavni soud víceméně jasno a že skutečně urycleně rozhodne. Uvidíme, souhlasím i s tím, že by ničím neodůvodněné odkládání rozhodnutí o stížnosti mohlo destabilizovat naši politickou scénu.

Bohužel si umím představit situaci, kdyby všichni poslanci a senátoři hlasovali jako jeden muž a přesto to nemusí být zárukou ústavnosti v demokratickém slova smyslu. Doba, kdy to tak skutečně fungovalo není tak vzdálená, asi tak 20 let. Vaši druhou otázku nelze posuzovat bez celkového kontextu. Mohou být situace, kdy to tak být může, nedomnívám se však, že je to tento konkrétní případ. Pokud jde o podání pana Melčáka, nejsem si jist, zda jeho podání je návrhem na zrušení zákona nebo zda se spíše nedomáhá ochrany svých základních práv podle Listiny.

Možná to může budit ten dojem a souhlasím s tím, že by tón vyjádření měl být poněkud umírněnější. Na druhou stranu má každý právo vyjádřit svůj názor. Politická vyjádření bývají však značně nadsazená a není důvod přidávat jim větší význam než snahu akcentovat svůj názor a získat tak politické body.

Asi ne všude mají ústavní soudy. Tam, kde je ústavní soudnictví rozvinuté patrně nemuseli řešit obdobný problém, srovnatelný s tím naším. Máte pravdu, ani já jsem podobné rozhodnutí nezaznamenal, to však neznamená, že by ústavní soudy v jiných zemích nemohly řešit obdobný problém podobně, kdyby před něj byly postaveny. Jak jsem však uvedl výše, z celkového kontextu nevyplývá, že by zkrácením funkčního období této Poslanecké sněmovny byly podkopány demokratické základy státu.

Pokusím se odpovědět otázkou. Bylo by zodpovědné,kdyby se Ústavní soud podáním nezabýval nebo kdyby je smetl jednoduše pod stůl? Nakonec Poslanecká sněmovna zatím zasedá, vládne nám vláda "odborníků", nelze si snad ani představit lepší variantu. Teď vážně, máte pravdu, že by bylo dobré politickou krizi vyřešit co nejdříve a zaměřit se na řešení krize ekonomické. Není však nikde dáno, že po volbách nastane diametrálně odlišná situace. Můžeme klidně přejít z jedné vládní krize do druhé. Za situaci však nemohou soudci nebo Ústavní soud, ale sami politici, kteří nedokáží komunikovat mezi sebou ani v takto vypjatých dobách.

Obávám se, že na vašem názoru je mnoho pravdy. Dovedeno ad absurdum, může-li Parlament schválit volební období jak si zamane, může se začít zabývat i myšlenkou na prodloužení funkčního období. Pak by si mohli poslanci a senátoři odhlasovat ústavní zákon o prodloužení funkčního na 50 let s tím, že volby se budou opakovat pravidelně v těchto cyklech. Raději zanechme sci-fi, ještě bychom mohli někoho inspirovat.

Bad Ústavním soudem v tomto případě žádná další moc není. Vzniklé škody by platit stát, protože jde o rozhodnutí orgánu státu. Tedy, abych byl přesnější, vzniklé škody by zaplatil každý z nás, daňových poplatníků. Doufejme, že k žádným velkým škodám nedojde, nakonec zrušení zákona o zkrácení funkčního období by právě naopak přišlo daňové poplatníky levněji.

V některých případech mám rovněž pochybnosti a Ústavní soud mně připadá trochu aktivističtější, na druhou stranu, stále se pohybuje v mantinelech, které mu narýsovali představitelé moci zákonodárné. Je jen na nich, aby se zamysleli nad pravomocemi Ústavního soudu a možnými limity. Na druhou ústavněprávní výklad vlastních pravomocí je u všech ústavních soudů velmi podobný a podobný je také u Evropského soudního dvora. Je poněkud extenzívnější a vychází se z principu tzv. implied powers. Nejde proto o nic mimořádného.

Právo na vlastní názor a jeho vyjádření má každý, politici by si však měli uvědomit, že mají poněkud větší odpovědnost. Z povahy věci vyplývá, že každé rozhodnutí soudu dá většinou někomu za pravdu a někomu ne, někdo je tedy spokojenější více, někdo méně a někdo vůbec. Ostražití bychom měli být v situaci, kdy se rozhodnutí nelíbí vůbec nikomu. Nevím, zda poslední usnesení našeho ÚS není právě ten případ.

Už jsme tuto myšlenku nakousli. Lze si jistě představit, že se na základě ústavního zákona mírně prodlouží funkční období, např. ze čtyř let na pět. Nelze si však představit, že by se funkční období poslanecké sněmovny prodloužilo nepřiměřeně. Pak by byl zakonzervován politický stav a ohroženy demokratické základy státu. Politický boj se musí odehrávat podle pravidel běžných v demokratické společnosti a periodicky se opakující volby, v nichž politické strany volně soutěží o přízeň voličů k takovým demokratickým principům nepochybně patří. Jde o to, aby si nikdo nemohl usurpovat moc "na věčné časy a nikdy jinak".

Ano všiml, nevím zda je to rozpor skutečný nebo jen zdánlivý. Vyjádření mohou být poněkud zkreslená. Nemyslím si však, že jde nutně o střet Praha Brno jako spíše o střet generační. Tedy, jde-li o skutečný střet. Je však nutno vidět, že pouze jazyková interpretace Ústavy by nás mohla zavést do slepé uličky a zdravý rozum velí brát v úvahu i další interpretační metody.

Myslím si, že by to za pvé nebylo technicky možné, neboť by došlo k porušení § 100a Jednacího řádu Poslanecké sněmovny a kdyby to někoho snad napadlo, měl by si uvědomit, že takové počínání by mohlo být hodnoceno minimálně jako obcházení Ústavy. Asi by nás takové rozhodnutí posunulo výrazně tam, kde nechceme být a odkud se složitě hrabeme. Jestli jsem pro váš názor nevím. Žádný předpis by neměl být dogmatem. Je však pravda, že jistá rigidita Ústavy by mohla být prospěšná. Jak se zdá, ta naše je až příliš flexibilní. Rozhodně bych nedoporučoval nějaká účelová a zákon obcházející řešení. Jak vidím, nikdo už nemá další otázky. Dovolte proto, abych vám za vaše otáky poděkoval a rozloučil se. Nashledanou někdy příště. S pozdravem Vladimír Balaš