O budoucnosti Lisabonské smlouvy, která má upravit fungování Evropské unie, o dalším vývoji takzvané visegrádské skupiny (V4) nebo o vytvoření společných konzulátů jednali prezidenti zemí V4 při dvoudenní schůzce v Sopotech, která v sobotu skončila. Setkání nejvyšších představitelů Česka, Slovenska, Maďarska a hostitelského Polska se konalo ve stínu napjatých vztahů mezi Budapeští a Bratislavou. O tomto problému ale hlavy států prý oficiálně nemluvili.

V otázce lisabonské smlouvy si podle polského prezidenta Lecha Kaczyńského vyměnili názory na nedávný verdikt německého ústavního soudu, který v Německu zastavil ratifikaci dokumentu do doby, než němečtí poslanci posílí spolurozhodovací pravomoci parlamentu v evropských otázkách. Spolkový sněm tak již učinil 8. září a Spolková rada o tom bude rozhodovat 18. září.

V hodnocení kroku německého soudu se účastníci schůzky podle českého prezidenta Václava Klause rozcházeli. "Někdo to vidí, že to německý soud posunul jinak a pro Německo vyzískal nové podmínky a šance. Já jsem to hodnotil úplně opačným způsobem," řekl už v pátek českým novinářům Klaus.

Kaczyński v sobotu připomněl také projekt společných konzulátů zemí V4, jehož cílem je v době hospodářské krize ušetřit peníze. "Je to dlouhodobý záměr, ale myslím si, že prezidenti jsou ochotni to akceptovat," poznamenal Kaczyński.

Summit prezidentů V4 se koná každý rok a letos se ho zúčastnil i slovinský prezident Danilo Türk. Hostitelství příští vrcholné schůzky připadne na Česko. Václav Klaus k tomu řekl, že se uskuteční v Karlových Varech někdy v první polovině příštího roku.

Související