Ačkoliv ruská reakce na odložení plánu na radar je pozitivní, z vojenského hlediska není rozhodnutí USA ani pro jednu stranu ničím přelomovým. Takový názor ve středu prezentoval v on-line rozhovoru pro server iHNed.cz bezpečnostní expert z Pražského institutu bezpečnostních studií, Jiří Schneider.

Podle ostatních analytiků nicméně Obamova administrativa tímto krokem naznačila zásadní obrat v zahraniční politice Spojených států. Vedle vztahů s Ruskem se údajně současná vláda snaží urovnat také rozkol v Severoatlantické alianci NATO, která nebyla v otázce radaru v Česku a polských raket jednotná.

"Rusko se necítilo být ohroženo"

"Celá debata s Ruskem byla politická, pro ruský strategický potenciál by instalace prvků protiraketového štítu vzhledem k malému počtu anti-raket nepředstavovaly vůbec žádnou hrozbu," zdůraznil v rozhovoru Schneider.

Pozastavení plánů na vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě v tuto chvíli nemění podle něj nic ani na tom, že Spojené státy budou pokračovat v programu protiraketové obrany. Jen si v něm stanoví nové cíle.

"USA budou využívat mobilní prvky obrany," domnívá se Schneider. Podobný názor mají i další bezpečnostní experti. "Američané se nyní zaměří například na regionální obranu - dobrým příkladem je spolupráce USA s Izraelem na vývoji systému David Sling, jehož účelem je zachytit rakety středního a dlouhého doletu," napsal korespondent BBC.

Podle Schneidera by to znamenalo, že plán postavit radar v Česku a umístit rakety v Polsku je minulostí.  "Pokud budou Američané investovat do mobilních prvků protiraketové obrany a budou si pamatovat úskalí jednání o trvalém rozmístění, pak nám na radar zůstane jen vzpomínka," soudí.

Moskevský triumf

Analytici se také zamýšlí nad budoucností případné spolupráce Ruska a USA v bezpečnostní oblasti. "Jistá kapitulace" Washingtonu by podle  nich mohla posunout rusko-americké vztahy.

Vysoce postavený ruský vojenský diplomat, kterého citují agentury, ve čtvrtek uvedl, že považuje odstoupení USA od projektu za vytvoření většího manévrovacího prostoru pro chystaná jednání o dalším kole snížení počtu strategických útočných zbraní.

Komentátoři ale před takovým ruským chováním varují. "Rusové teď mohou mít pocit triumfu a vyvodit si z něj, že jen tvrdý postoj přináší respekt a výsledky," píše BBC.

Schneider zastává rezervovanější názor. "Jde nepochybně o vstřícné gesto vůči Moskvě, na to, jestli bude následovat i americko-ruská dohoda si ale musíme počkat," uvedl. Podle něj se dá od Ruska očekávat, že za jediné schůdné řešení do budoucna bude považovat společný projekt protiraketového štítu ve střední Evropě.

Středoevropská ztráta

Jak čeští tak zahraniční komentátoři se teď shodují na tom, že aktuální rozhodnutí o radaru mohou jako újmu vnímat především Česko a Polsko, které se snažily vystupovat jako velcí spojenci NATO a Spojených států.

"Vlády obou zemí vložily do získání souhlasu s protiraketovým štítem velké úsilí," připomínají středoevropský boj z dob vlády George Bushe listy jako New York Times nebo Wall Street Journal.

Podle názorů těchto předních listů proto visí otazníky nad dalšími dlouhodobými závazky USA vůči Evropě. "Administrativa Baracka Obamy nám jasně ukázala, že má jiné priority," citovaly New York Times nejmenovaného polského diplomata.

Související