Pokud Írán neuposlechne výzvy na ukončení svého jaderného programu, Rusko nebude nadále v Radě bezpečnosti OSN blokovat přijetí sankcí proti němu. Dmitrij Medveděv to naznačil na středeční schůzce se svým americkým protějškem v New Yorku.

Rada bezpečnosti OSN je tak blíže k přijetí sankcí vůči této středovýchodní velmoci, s názorem většiny jejích členů však stále nesouhlasí Čína. "Sankce a stupňování nátlaku nejsou cestou k řešení problémů," řekla BBC mluvčí čínského ministerstva zahraničí Jiang Juová. Podle ní sankce "nejsou prospěšným příspěvkem k současným diplomatickým snahám o řešení otázky jaderného Íránu."

Rusko by mohlo přehodnotit svůj postoj v případě, že mu budou předloženy důkazy o tom, že Írán usiluje o zisk jaderné zbraně. Ekonomické sankce sice nepovažuje za ideální nástroj mezinárodní politiky, ale je ochotné v tomto směru ustoupit.

„Oba jsme souhlasili s tím, že pokud Írán nezareaguje na seriózní vyjednávání a nevyřeší tento problém způsobem, který ujistí mezinárodní společenství, že je ochoten plnit své závazky a nevyvíjí jaderné zbraně, budeme muset přijmout dodatečné kroky a sankce,“ popsal průběh schůzky obou prezidentů Barack Obama.

 „Ruská pozice je prostá. Sankce jsou jen zřídka produktivní, ale někdy jsou nevyhnutelné,“ komentoval jednání Dmitrij Medveděv. „Věříme, že je potřeba pomoci Íránu přijmout správné rozhodnutí,“ dodal ruský prezident.

Světová média jeho výroky vesměs vykládají jako přehodnocení postoje a ochotu odsouhlasit v Radě bezpečnosti ekonomická opatření proti Íránu.

Tento názor potvrzuje i fakt, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se mezitím se svými protějšky z USA,Velké Británie, Číny, Francie a Německa dokázal shodnout na společném prohlášení. „Očekáváme od Íránu vážně míněnou odpověď a v kontextu našich dvoustranných rozhovorů se rozhodneme o našich příštích krocích,“ uvedli ministři s odkazem na plánovanou schůzku mezi touto šestkou a Íránem 1. října.

Změna ruského postoje přišla jen několik dnů poté, co USA oznámily odstoupení od svých plánů na vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě. Komentátoři proto často vyzdvihují tuto souvislost, americká administrativa ale odmítá, že by změna obranných plánů byla ústupkem Rusku.

„Lze říci, že se změnilo ovzduší? Ano, samozřejmě. Ale není to případ příčina-důsledek,“ odpověděl na nátlak novinářů hlavní poradce Obamy pro Rusko Mike McFaul. Medveděv nicméně kauzu sám od sebe zmínil, žurnalistům řekl, že krok Washingtonu vítá.

Íránský prezident Mahmúd Amadínežád se na zasedání OSN v New Yorku zatím projevuje spíše smířlivě a několikrát zdůraznil, že stojí o zlepšení vztahů s USA. Při svém středečním proslovu před Valným shromážděním, který vzbudil kontroverze kvůli jeho kritice Íránu i bojkotu ze strany mnoha zemí, se ale o jaderném programu své země nezmínil.

Související