Počet lidí, kteří zemřeli při pondělním zásahu armády proti opoziční demonstraci v guinejském hlavním městě Conakry, vzrostl na 157 lidí. Předchozí zprávy hovořily asi o padesáti mrtvých poté, co příslušníci bezpečnostních sil začali střílet do davu protestujících. Podle světových médií může počet obětí ještě vzrůst, několik opozičních vůdců bylo zatčeno.

Podle nejmenovaného představitele Červeného kříže vyzvalo velení armády, aby všechna mrtvá těla byla převezena do vojenského tábora, a ne do místních márnic. Armáda se tak údajně snaží utajit těla obětí brutálního zásahu proti demonstrantům.

"Prostě začali rovnou střílet do lidí. Snažili se nás zabít," popsal reportérům BBC událost Sidya Toure, opoziční vůdce a bývalý premiér této chudé a nestabilní západoafrické země .

V čele Guineji momentálně stojí vojenská junta, proti jejíž vládě opozice stále důrazněji protestuje. Skupina pučistů vedená kapitánem Moussou Camarou se chopila moci loni 23. prosince. Puč většina obyvatel Guineje přivítala. Osoba čtyřiačtyřicetiletého vůdce Moussy Camary dala Guinejcům naději na změnu. Země na západě Afriky se totiž přes ohromné zásoby nerostných surovin potácela v posledních letech na pokraji ekonomického kolapsu.

Guinea disponuje hojnými zásobami zlata, diamantů, železa a polovinou světových zásob bauxitu. Většina zisků z těžby nerostných surovin však zatím plynula do kapes bývalého prezidenta Lansana Contého, jehož prosincová smrt stála na začátku převratu, a zkorumpovaných členů jeho vlády.

Přes naděje, které převrat vyvolal uvnitř země, a přes slib konání demokratických voleb na konci tohoto roku, mezinárodní společenství vojenský převrat odsoudilo. Členství země v Africké unii (AU) i v Hospodářském společenství západoafrických států (ECOWAS) bylo pozastaveno. Také Spojené státy zastavily této africké zemi rozvojovou pomoc.