Voliči v Irsku v pátek ve druhém referendu rozhodli o osudu Lisabonské smlouvy, která má reformovat instituce rozšířené Evropské unie.

Po osmihodinovém sobotním sčítání je již jasné, co naznačovaly zprávy z Irska celý den. Lisabon u Irů na podruhé prošel. V 18:00 oznámila televize RTÉ, že 58procentní účast voličů dala Lisabonské smlouvě zelenou. Podle konečných oficiálních výsledků pátečního referenda schválili Irové smlouvu poměrem 67,1 ku 32,9 procenta hlasů.

Prognózy měly pravdu

Od skončení referenda přicházely prognózy a odhady, že Irové dokument na rozdíl od loňska podpořili.

Podle neformálního průzkumu, který zorganizovala prolisabonská strana Fine Gael, hlasovalo pro lisabonskou smlouvu 60 procent voličů. Průzkum se uskutečnil na 33 místech v Irsku, zúčastnilo se ho 1000 respondentů.

"Odhady zatím jasně naznačují příklon k hlasování ,ano' zejména v oblastech, kde žijí dělníci a ve vnitřních částech města, které posledně hlasovaly ,ne'." řekl během pátečního večera Reuters člen vládní strany Fianna Fáil. V Dublinu žije čtvrtina irské populace.

Irové odpovídali na otázku: An bhfuil tú ag toiliú leis an togra chun an Bunreacht a leasú atá sa Bhille thíosluaite? V irštině, která je spolu s angličtinou oficiálním jazykem země, to znamená: Jste pro návrh na doplnění ústavy obsažený v níže zmíněném návrhu?

Ne! Aby všechno nerozhodoval Brusel...

Irové smlouvu loni v červnu odmítli. Vláda jim text znovu předložila k vyjádření poté, co jej unie rozšířila o záruky týkající se výhrad, které k ní měli irští odpůrci smlouvy.

"Krátkodobě by ´ano´ asi pomohlo s ekonomikou, ale dlouhodobě je lepší ´ne´, aby se všechno nerozhodovalo v Bruselu," řekl v pátek asi čtyřicetiletý Dubliňan zpravodaji ČTK.

Proti byly i matka s dcerou, které to zdůvodnily tím, že jsou chudé a nechtějí, aby ubývalo pracovních míst. Další žena hlasovala proti, protože je proti potratům a proti povinným odvodům do armády.

Obě tyto námitky měly řešit právní záruka, kterou po zamítnutí prvního referenda dala Irům Evropská unie.

Další reparát už nepřichází v úvahu

Irové hlasovali dvakrát i o smlouvě z Nice z roku 2000, podle níž Evropská unie funguje nyní. Pokud by nyní nebyla Lisabonská smlouva schválena, bude to znamenat její konec. Irský premiér Brian Cowen ve středu potvrdil, že potřetí už Irové hlasovat nebudou.

Pro Cowenovu nepopulární vládu by odmítnutí znamenalo velkou ránu, pro Evropskou unii na mnoho let konec snah o zefektivnění práce jejích institucí, velkou překážku pro její další rozšiřování a hrozbu takzvané vícerychlostní Evropy.
Irské sázkové kanceláře však předpokládaly, že voliči smlouvu schválí, a podle toho stanovily kurzy.

Například kancelář William Hill očekávala, že pro smlouvu bude hlasovat 60 až 65 procent voličů. "Vše vypadá na to, že strana 'pro' bude mít tentokrát štěstí," řekl Tony Kenny, mluvčí společnosti William Hill.

Pokud návrh se změnami plynoucími z lisabonské smlouvy projde, bude to již 28. doplněk irské ústavy. Od roku 1972 Irové schválili v referendech 21 dodatků - poprvé v roce 1972 připojení k tehdejším Evropským společenstvím. Od té doby hlasovali několikrát o evropské integraci (například o maastrichtské a amsterdamské smlouvě), ale i o rozvodu či zákazu trestu smrti.

Zůstane Praze Černý Petr?

Pokud bude "Lisabon" v Irsku schválen, bude unie čekat na Českou republiku. Polský prezident Lech Kaczyński totiž slíbil, že po irském "ano" smlouvu "bez odkladů" podepíše.

Zbýval by pak jen podpis českého prezidenta Václava Klause, který čeká na vyřízení stížnosti skupiny senátorů u českého ústavního soudu.