Kauzou údajné justiční mafie se bude pravděpodobně i napodruhé zabývat soudce Vojtěch Cepl mladší. Ústavní soud (ÚS) ve čtvrtek zrušil rozhodnutí, jímž Vrchní soud v Praze kauzu odňal Ceplovi a přikázal ji k novému projednání jinému samosoudci. Stížnost proti odnětí věci podala bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Ústavní soud nyní čte odůvodnění.
Benešová v prosinci 2007 označila několik justičních představitelů včetně současné nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké za justiční mafii. Podle ní zasahovali do vyšetřování údajné korupční kauzy bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL).
Stížnost Benešové v kauze "justiční mafie" bude řešit Ústavní soud - čtěte ZDE
Nejvyšší soud: Při šetření případu Čunek justice porušila zákon - čtěte ZDE
Benešová u soudu vyhrála. Ze sedmi se omluví jen jednomu - čtěte ZDE
Odvolání Cepla
Vrchní soud ale jeho rozsudek zrušil a nařídil, aby druhé kolo pře vedl jiný soudce. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků řízení a nepřípustně spekuloval.
Přehled událostí kolem kauzy "justiční mafie"
(text pokračuje pod boxem)
20. prosince 2007 - Stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová v souvislosti s údajným korupčním případem lidoveckého předsedy Jiřího Čunka v rozhovoru pro Český rozhlas označila některé vysoké justiční představitele v čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou za "zákulisní justiční mafii" a tvrdila, že se snaží v zákulisí ovlivňovat kauzy.
Kromě Vesecké Benešová jmenovala jejího náměstka Karla Černovského, náměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala, žalobce Arifa Salichova a místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. V souvislosti s plýtváním na ministerstvu spravedlnosti se zmínila také o bývalém ministrovi Pavlu Němcovi (US-DEU).
17. ledna 2008 - Šest zmíněných vysokých představitelů justice v čele s Veseckou podalo na Benešovou kvůli jejím výroků žalobu na ochranu osobnosti.
17. března 2008 - Kauzou se začal zabývat Krajský soud v Praze.
5. června 2008 - Krajský soud rozhodl, že Benešová se žalujícím justičním představitelům omlouvat nemusí. Podle soudu výroky Benešové o ovlivňování kauz měly skutkový základ. Justiční funkcionáři podle soudce Vojtěcha Cepla mladšího nepovoleně intervenovali nejen v případu Čunka, ale i v dalších. Cepl uznal pouze Grygárkovu žalobu.
8. června 2008 - Vesecká v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedla, že nehodlá kvůli prohranému sporu s Benešovou odstupovat. Prvoinstanční verdikt soudce Cepla označila za politicky motivovaný pokus vrátit Čunkovu kauzu zpátky do hry.
20. června 2008 - Šest justičních představitelů se proti rozhodnutí soudu odvolalo. Odvolání podala i Benešová.
3. března 2009 - Bylo zveřejněno, že pražský vrchní soud zrušil 23. února Ceplův verdikt z června 2008, případ vrátil k novému projednání a kauzu mu s odkazem na mnohočetná pochybení odebral. Podle Benešové bylo odebrání případu Ceplovi protiústavní. Cepl případ nekomentoval.
19. března 2009 - Unie státních zástupců vyzvala Veseckou, aby zvážila setrvání ve funkci. Důvodem výzvy byla údajně určitá ztráta důvěryhodnosti nejvyšší státní zástupkyně.
26. března 2009 - Bylo oznámeno, že o sporu Benešové s představiteli justice v čele s Veseckou bude místo Cepla rozhodovat soudce Krajského soudu v Praze Vladimír Soukup. Kauzu měla původně převzít soudkyně Milena Tatíčková, ta však spor odmítla kvůli podjatosti.
30. března 2009 - Podle Hospodářských novin soudkyně Pražského vrchního soudu Naděžda Žáková údajně odebrala Ceplovi za poslední dva roky kromě kauzy takzvané justiční mafie dalších pět případů se zdůvodněním, že rozhodl špatně nebo že pochybil. Samotní soudci přitom podle HN tvrdili, že odebrat soudci jeho kauzu je sporné.
16. dubna 2009 - Právník Benešové Petr Hála podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost kvůli odebrání kauzy Ceplovi. Právník požadoval, aby část usnesení vrchního soudu ohledně odebrání případu Ceplovi ÚS zrušil z důvodu nedostatečného odůvodnění. Zároveň navrhnul zrušení části občanského zákoníku, která odebrání umožnila. Hála také požádal, aby ÚS odložil platnost rozhodnutí odvolacího senátu do doby, než jeho stížnost posoudí.
20. dubna 2009 - Ústavní stížnost Benešové byla na Ústavním soudu přidělena soudkyni Michaele Židlické.
22. dubna 2009 - Benešová potvrdila, že dva ze sedmi žalobců (jihlavský okresní žalobce Arif Salichov a šéf brněnských krajských žalobců Petr Coufal) vzali v polovině dubna zpět své žaloby. Své rozhodnutí zdůvodnili tím, že nechtěli být předmětem politických úvah.
5. května 2009 - ÚS odložil vykonatelnost rozhodnutí vrchního soudu. Žalobou proti Benešové se tak do rozhodnutí ÚS jiný soudce Městského soudu v Praze nesmí zabývat.
22. října 2009 - ÚS zrušil rozhodnutí, jímž Vrchní soud v Praze kauzu odňal Ceplovi a přikázal ji k projednání jinému senátu. Kauzou se bude pravděpodobně i napodruhé zabývat soudce Vojtěch Cepl mladší.
Benešová tvrdila, že vrchní soud porušil její právo na zákonného soudce. Její právník Petr Hála ve stížnosti uvedl, že odebrání kauzy je výjimečný nástroj, jehož použití musí odvolací soud řádně zdůvodnit. To se prý v tomto případě nestalo.
Benešová navrhla také zrušení části občanského soudního řádu, která odnětí umožnila. V tom jí však Ústavní soud nevyhověl.
Podle informací v tisku začíná činnost údajné justiční mafie prověřovat policie. Ústavní soud se ve čtvrtek ale zabýval jen odnětím věci, nikoliv širšími souvislostmi sporu. Justiční činitelé z žalující strany se čtvrtečního jednání nezúčastnili. Zastoupili je právníci.
