Policisté si nejvíc stěžují na to, že jich ubývá. Největší exodus nastal před dvěma lety, kdy policisté odcházeli kvůli změnám v zákoně, podle kterého se vyplácely výsluhy. U hospodářské kriminality se tento jev projevil výrazně, protože zkušenosti hrají velkou roli.
Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru se rozmohly organizované podvody s DPH. Ty jsou postaveny na tom, že firmy na papíře převážejí zboží z jedné země do druhé, a jakmile jedna z firem ve spletitém řetězci zanikne, doměřit daň je těžké.
Policie musí řešit čím dál větší počet případů, u kterých pachatelům pomáhá čím dál větší dostupnost informačních technologií. Kvůli tomu přibývá drobných deliktů, které mají na svědomí mladiství, objevují
se ale i nové typy organizovaného zločinu.
Statistiky nafukuje také celá řada případů, kdy si podnikatelé mezi sebou vyřizují účty a používají policii jako nástroj, jak svého konkurenta poškodit nebo si zdarma opatřit znalecké posudky, s nimiž lze později operovat v občansko-právním sporu.
Podle poslední výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství nelze čekat, že potíže s hospodářskou kriminalitou rychle odezní. Spíše naopak - kauzy jsou složitější a možnosti policie omezené.
Kvůli ekonomické krizi lze navíc čekat víc firemních bankrotů, víc podvodů s konkurzy a "vyšší aktivitu lichvářů" zaměřených na sociálně slabší vrstvy.
Dalším problémem u závažné hospodářské kriminality je i "častá obměna policejních orgánů".
V roce 2007 seděli na služebně oddělení hospodářské kriminality policie v Mladé Boleslavi místo devatenácti detektivů jen čtyři. I tady se podepsalo masivní propouštění policistů, kterých před třemi lety odešlo ze služby přes pět tisíc, aby si zachránili vyšší výsluhy.
Exodus zkušených policistů, kteří se před třemi lety místo pomáhat a chránit rozhodli raději pro civilní povolání nebo rovnou pro odchod do důchodu, je jedním z důvodů, proč je dnes policie v boji proti hospodářské kriminalitě téměř bezzubá. Zatímco ještě před třemi lety se detektivům podařilo dotáhnout do konce 69 případů ze sta, letos jen 43.
Vyplývá to z nejnovějších policejních statistik. "Objasněnost", jak policisté nazývají procento dotažených případů předaných státním zástupcům, je u hospodářské kriminality nejnižší za pět let.Těžká dřina, nebo výmluva?
Přitom při rozplétání majetkových podvodů, daňových úniků a zpronevěr chybějí zkušení policisté víc než jinde. Aby se byli schopni v případu orientovat, musí se vyznat i v právu a v ekonomii. Musí dokonale znát obchodní i občanské právo, živnostenský zákon, výborně rozumět ekonomice včetně řízení firem a účetnictví.
Byl odsouzen za krácení daní. Teď rozhoduje o státních miliardách - čtěte ZDE
Kriminalita je nižší než loni, pachatelé jsou ale agresivnější - čtěte ZDE
Konec jedné éry. Lichtenštejnsko poodkryje účty cizinců - čtěte ZDE
"V roce 2007 nás tu zbyla jen půlka. Takže teď je tu půlka mladých. Přitom vychovat detektiva na 'hospodařinu', to trvá dobrých pět šest let," hájí nepříliš dobré výsledky policie Roman Rajtmajer, vedoucí Odboru hospodářské kriminality Středočeského kraje.
Opomíjí ovšem fakt, že objasněnost hospodářské kriminality zdaleka neklesá jen od roku 2007. Tento trend trvá nejméně posledních deset let.
Na vině jsou počítače i EU
Na otázku, proč je boj proti "hospodařině" v Česku čím dál tím marnější, ale zřejmě není jednoznačná odpověď. Spíš je to celý balík důvodů.
Jedním je například vstup Česka do Evropské unie či přesněji do Schengenského prostoru. "Zmizely celnice, zmizela evidence zboží přepravovaného přes hranice. Dříve bylo dohledatelné, kam zboží putuje. Dnes už je tohle zjišťování velmi složité," říká Jiří Kubrycht, další z detektivů z Rajtmajerova středočeského týmu detektivů.
Policisté si také stěžují, že například při daňových podvodech jsou pachatelé čím dál organizovanější. Jen kvůli podvodům na daních Česko přichází ročně o 28 miliard korun.
Ten nejčastější trik je založený na tom, že když spolu obchodují dvě firmy z různých zemí, platí se DPH jen v zemi kupujícího. Organizované skupiny podvodníků takhle přes hranice převádějí zboží, přestože některé transakce na první pohled nedávají žádný smysl. Ovšem ten je skrytý - buď se vyhnout nezaplacení daně, nebo naopak žádat obrovské refundace. Navíc se tyto firmy neustále mění, zanikají, točí se lidé v jejich vedení. A proto je pak pro policii mimořádně obtížné podvod i pachatele vystopovat.
Internetové volání
A další omluvou policistů vůči tak neutěšené statistice jsou technologické novinky. Práci kriminalistům zřejmě hodně ztěžuje také internet a všechny vymoženosti, které nabízí.
Policisté o tomto problému mluví neradi, nechtějí prý zločincům dávat návod. Jenže podle informací HN některé týmy detektivů dnes kvůli internetovému volání "zahodí" až devadesát procent odposlechů, které jim soudy povolí nasadit na klasické telefony. Zjišťují totiž, že pachatelé sice mobily dál používají, nedomlouvají si ale přes ně nic podstatného. A teprve přes bezpečný skype řeší to, co policii nejvíc zajímá. Zatímco při odposlouchávání telefonů se policisté mohou napojit na ústřednu, přes skype to nelze: volání jde z jednoho počítače do druhého. Po cestě je šifrované a klíč si firma kvůli konkurenci přísně hlídá. "Technicky to policie nemůže prolomit," říká počítačový expert Jiří Peterka.
Soudní náklady platí policie
A detektivové bojují také s obyčejnou lidskou vynalézavostí. Mnoho lidí, kteří se chtějí soudit, ale nevědí, jestli by soud vyhráli, podají raději nejdříve trestní oznámení. Zjistí tak, jaké mají šance. "Řešili jsme případ, kdy měl podnikatel pomluvit firmu u jedné společnosti, a ta kvůli tomu měla přijít o zajímavé zakázky. Nakonec se ukázalo, že zakázky nedostala prostě proto, že nenabídla dobrou cenu. Takže o trestný čin nešlo a ten člověk se nakonec ani nesoudil, protože by nevyhrál. Jenže my jsme na analýzách a soudních znalcích utratili statisíce. A takových případů přibývá," říká Rajtmajer.
Nejznámější finanční kauzy, kde policie narazila
Komerční banka - bývalí šéfové u soudu zatím vítězí
Už počtvrté začne od samého začátku proces s bývalými šéfy Komerční banky kvůli miliardovým ztrátám. Soud osm obviněných členů bývalého představenstva banky pokaždé osvobodil a pokaždé mu nadřízený soud případ vrátil, ať rozhodne znovu a lépe. Podle policie, která případ roky vyšetřovala, způsobili manažeři škodu 6,7 miliardy, protože půjčili peníze firmám podnikatele Baraka Alona, aniž banka měla úvěr dostatečně zajištěný. Na další rozsudek se může čekat i roky.
David Beran - pátrání v daňových rájích je stále marné
Velká akce, která skončila fiaskem. Policie provedla začátkem roku razii ve firmě miliardáře Davida Berana. Kvůli podezření z daňových podvodů, které údajně prováděl přes firmy v daňových rájích. Detektivové škodu, způsobenou Beranovou společností Profi Credit Cash, spočítali na 250 milionů. Jenže před několika týdny státní zástupce Beranovo stíhání zrušil pro nedostatek přesvědčivých důkazů. Policisté ale na případu dál pracují.
Krejčíř a Kadlec - komando zatýkalo na chatě, ale zbytečně
Případ, v němž podle policie hrál hlavní roli uprchlý Radovan Krejčíř a bývalý ředitel bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec. Pro něho si policejní komando přijelo rovnou na chatu. Policisté byli přesvědčeni, že společně vymysleli důmyslný plán, jak ze státní firmy Čepro vyvést čtyři miliardy. A to tak, že podnik uzavřel nevýhodné smlouvy, které nemohl splnit - a zároveň se zavázal k obrovským pokutám. Státní zástupce ale před rokem případ zastavil. Žádný trestný čin se prý nestal.
František Chvalovský - nekonečný příběh vepřových půlek
Pomníček české policie a justice. Už před sedmi lety měl jít bývalý šéf fotbalového svazu poprvé k soudu kvůli úvěrovému podvodu za 1,5 miliardy. Peníze, půjčené od Komerční banky, totiž Chvalovský podle policie nepoužil na nákup prasečích půlek a dalších zemědělských produktů, ale na splácení starých dluhů. Celkem třikrát vrátily soudy kauzu k došetření: v letech 2002, 2005 a 2007. Nepomohla ani stížnost ministra spravedlnosti Pospíšila.
Procenta objasněných případů:
